Říjen je časem předdušičkovým a již za měsíc, 2. listopadu, většina z nás vyrazí na hřbitov uctít památku zesnulých. Při návštěvě svých předků můžete zavítat i na novou část líšeňského hřbitova. Má rozlohu přes jeden hektar a mimo nových kolumbárií a rozlehlé plochy pro další hroby zahrnuje pozoruhodnou sekci zvanou Údolí vzpomínek. Ráda bych Vám představila toto půvabné místo se zajímavou nabídkou inovativního pohřebnictví. Údolí vzpomínek nabízí alternativní možnost pohřbívání, které je šetrné k přírodě i lidem.
Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem kremací bez obřadu. Důvodů to má několik, jedním z nich je skutečnost, že stále více pozůstalých odmítá chladné formalizované pohřby v krematoriích, kterých se napříč republikou koná stále mnoho.
I proto se trojice žen Blanka Dobešová, Alžběta Živá a Monika Suchánská rozhodla založit sdružení Ke kořenům, které působí v Praze od roku 2015.
„Nabízíme přírodní pohřbívání s osobním přístupem a dodáváme lidem odvahu, inspiraci a praktickou pomoc ve chvíli, kdy se rozhodnou jít vlastní cestou rozloučení. Ono je dobré vědět, že poslední rozloučení se nemusí odehrávat v obřadní síni,“ vysvětluje Blanka Dobešová.
„V České republice je stále často zvykem poslední rozloučení pojímat s vážností a formalitami. Na pohřbech je obvyklé, že se lidé ztiší, nasadí vážnou tvář, navenek a často i uvnitř ztuhnou. Jako bychom žili v přesvědčení, že úctu k zemřelým vyjadřujeme tím, že se k nim připodobníme. Avšak toto útrpné setkání se může stát spíše vzpomínkovou slavností. Pozůstalí, které doprovázíme, mne vytrvale učí jednu věc: že úcta k zemřelým je spíše něco živoucího. A pak je úplně v pořádku, když uspořádají třeba fotbalový zápas (po němž s urnou zajdou na pivo) nebo vzpomínkový piknik,“ dodává Dobešová.
Údolí vzpomínek v Líšni se přímo nabízí k takovému setkání s posezením a následným uložením popela.
Jak uložení na takovém místě probíhá a co je zapotřebí?
Ze všeho nejdříve se musíte rozhodnout, zda celý proces svěříte pohřební službě, která po vystavení úmrtního listu lékařem zajistí vše od převozu zemřelého (dříve bylo možné nebožtíka nechat až 3 dny doma, to dnes již zákon neumožňuje) až po uložení ostatků.
Klasické pohřební služby úzce spolupracují se Správou hřbitovů města Brna (dále SHMB) a přesně vědí, jak postupovat. Pokud však chcete obřad nevšední, je potřeba projevit zájem.
Vypravitel (oprávněný pozůstalý) rozhoduje kdy, kde a jak bude obřad probíhat. I když se Vám to možná zdá nevhodné, zkuste se svými blízkými vzájemně hovořit o tom, jak byste si své poslední rozloučení představovali. Vypraviteli tím odpadne nutnost činit řadu rozhodnutí, která jsou pro něj v tu chvíli velmi obtížná. Každý si ještě za svého života můžeme vytvořit poslední vůli, do níž uvedeme, kdo má o našem posledním rozloučení rozhodovat. Můžeme si také sepsat List posledních přání. Toto pochopitelně platí pro alternativní i klasické pohřbívání.
Nemohu zde nikoho nabádat, jak a kde si má své poslední rozloučení naplánovat, doporučuji ale zamyslet se nad svým posledním přáním: chcete své ostatky nechat uložit do rakve nebo urny, či popel rozptýlit nebo vysypat do země. Zda v černém, nebo barevném, jakou hudbu a tak podobně. A to jsou jen „přízemní“ záležitosti. Mezi modernější (či módnější) způsoby zacházení se zpopelněnými lidskými ostatky, které jsou populární zejména v zahraničí, ale některé z nich lze realizovat i u nás, patří například přeměna popela prostřednictvím vysokého tlaku v technický diamant nebo výroba hrající vinylové desky.
Ale zpět ke hřbitovu.
„Při každém obřadu je důležité, aby na pohřbu byla přítomna obřadnice ze SHMB, která dohlédne na to, aby s ostatky bylo naloženo správně a zejména byly uloženy na správné místo,“ vysvětluje Ing. Alena Říhová, ředitelka SHMB.
Podmínkou uložení popela v Údolí vzpomínek je použití ekologické, tedy lehce rozložitelné urny, např. hliněné, dřevěné či z recyklovaného papíru. Možností je celá řada.
Při přípravě článku jsem se nestačila divit, co vše je dnes možné. Lze si například zakoupit lepenkovou krabičku obsahující zeminu a semínko habru. Podle návodu přesypete popel, krabičku zasadíte do země a čekáte, až vyroste strom, který Vám bude připomínat Vašeho blízkého.
V Údolí vzpomínek neočekávejte náhrobky ani nic podobného
Skládá se z několika čerstvě zasazených stromů a květinových záhonů, které jsou při okraji označeny kamenem, na němž je uvedeno, o jaký záhon se jedná a jaká jsou zde místa. Např. záhon A, místo 1-5. V centrální části se nachází tzv. strom vzpomínek, kde pozůstalí mohou zapálit svíčku. Jelikož je tento způsob pohřbívání koncipován jako co největší souznění s přírodou, není žádoucí, aby se sem nosily umělé květiny či jakékoli dekorace. Ten, kdo se rozhodne takto pohřbít svého blízkého, je s tímto seznámen. Nesmí se ani nijak upravovat či přesazovat květiny v záhonech. Toto však není třeba, jelikož už při pohledu na pohřebiště je zjevné, že místo je navrženo s citem a celkově působí příjemně. Pozůstalí mohou nechat vyhotovit cedulku se jménem a pověsit ji na plot k tomu určenému.
„Existuje webová stránka GIS Brno (https://gis.brno.cz/), na které si každý může dohledat hrob a u něj zapsanou osobu (či osoby), která je v něm pohřbena. V sekci Brněnské hřbitovy naleznete všechna hrobová i urnová místa v celém Brně. Můžete filtrovat podle jména, data úmrtí i narození, najít si opuštěné hroby, volné hroby k pronájmu, nápustní místa pro vodu a tak dále. Jen musíte vědět, na jakém hřbitově je zesnulý uložen. Do Dušiček už by měla být zanesena i mapa nové části líšeňského hřbitova včetně přírodního pohřebiště,“ vysvětluje paní Říhová.
V Údolí vzpomínek je celkem 300 míst. Při vstupu do této části hřbitova bude umístěna tabule s popisem, plánkem, odkazem na GIS Brno a provozním řádem.
„Nájem jednoho místa činí 10 000 Kč na 10 let. Místo si můžete pronajmout i dříve, než je třeba. Nelze jej zarezervovat, je nutné uhradit celou částku. Po 10 letech lze nájemní smlouvu opakovaně prodloužit. Jestliže pozůstalí po 10 letech o pronájem nemají zájem, smlouvu ukončí a místo se v případě vsypu takzvaně odtěží a muže být nabídnuto jinému zájemci,“ doplňuje ředitelka SHMB.
Od června již několik rozloučení proběhlo a některá místa jsou již předpronajatá. O údržbu pohřebiště se stará Správa hřbitovů města Brna, nikoli nájemce.
Údolí vzpomínek vznikalo ve třech fázích – studie, projektová dokumentace a realizace. Iniciátorem projektu přírodního pohřbívání byl v roce 2016 tehdejší náměstek primátora Martin Ander, který oslovil spolek Ke kořenům se žádostí o vypracování studie. Na projektové dokumentaci se potom výrazně podílela architektka Janíková a pod vedením Aleny Říhové, ředitelky Správy hřbitovů města Brna, byla v červenci 2020 realizace projektu úspěšně dokončena. Vybudování této části stálo cca 7 milionů Kč. Líšeň tak získala unikátní prostor, podobný nikde jinde v Brně nenajdete.
Nová část hřbitova přidala hektar plochy pro poslední odpočinek
„Každý hřbitov je takzvaně místně příslušný (tzn. spádový) a občan by měl prioritně využít tohoto hřbitova, nicméně není problém pohřbít svého blízkého na jakémkoli hřbitově. Je však nutné předem si zjistit, zda vytoužená obec má dostatek míst,“ dodává ředitelka SHMB.
„Projektování nové části začalo v roce 2010, realizace stavby byla zahájena v roce 2016. Trvala zhruba rok, následně ale došlo ke komplikacím v úrovni parkoviště a stavba se zastavila. Projekt ještě doznal dílčích úprav a v roce 2018 byla výstavba dokončena a stavba zkolaudována,“ vysvětluje Ing. Zdeněk Fiedler, vedoucí technického útvaru SHMB.
„Celá horní část by měla sloužit pro kopané hroby, a to z technologických důvodů, kdy pro tyto případy nesmí být v místě navážka. Ve spodní části již probíhaly terénní úpravy, a tak jsou místa určená pro hroby urnové,“ doplňuje Z. Fiedler.
Líšeň získala jednohektarové místo k poslednímu odpočinku, které pojme 413 kopaných míst, 285 urnových míst, 240 kolumbárních okének a 46 parkovacích míst. Z toho Údolí vzpomínek zabírá 2361 m².
Jakmile bude více jak 70 % kolumbárních okének využito, SHMB zahájí výstavbu dalších.
Martina Rychtářová
