Za jeden provaz. V bytových domech je totiž potřeba, aby se do úspor vzhledem k současným pravidlům rozpočtu úhrad za teplo zapojily ideálně všechny domácnosti. Kampaň Tepláren Brno Topme chytře! se proto zaměřila také na pomoc bytovým družstvům a společenstvím vlastníků.
Kudy a jak proudí teplo?
Nejprve trochu fyziky: Teplo se vždy šíří z teplejšího prostoru do chladnějšího. Při rozdílu teplot sousedních bytů tedy dochází k přestupu tepla stěnami. Nejen to. Současně teplo „putuje“ vertikálním systémem stoupaček. Jinými slovy: když zapne někdo topení ve vyšším patře, teplá voda proudí trubkami i přes ostatní byty pod ním, které jsou tak částečně vytápěny, i když mají vypnuté topení. Ve starších domech navíc vzhledem k cirkulaci topí stoupačky i bez otevřeného radiátoru.
Pravidla pro rozúčtování se sice snaží právě podobným nespravedlnostem zamezit, nicméně nemohou zohlednit vše. A jak vidíte z následujícího grafu, spotřeba ve vytápěném bytě může stoupnout skutečně výrazně v závislosti na vnitřní teplotě v nevytápěných bytech.
Graf závislosti spotřeby tepla ve vytápěném bytě při snižování teploty v okolních bytech
Zdroj: TZB číslo 4/2022, strana 26. „Nižší topné teploty v bytech a jejich reálný dopad na energetickou bilanci bytového domu", autoři doc. Ing. Rastislav Ingeli, Ph.D., a Ing. Peter Buday, Ph.D.
Kdo rozúčtovává?
Pro měření tepla, dodaného do objektu, se používá tzv. kalorimetr instalovaný na patě objektu. Na základě tohoto měření posílají Teplárny Brno fakturu za teplo pro celý vytápěný objekt, například pro bytový dům.
Rozdělení přivedeného tepla na teplo přivedené do jednotlivých bytových jednotek je složitější záležitost. Rozúčtování na jednotlivé byty je již v kompetenci společenství vlastníků či bytového družstva. „Teplárny Brno provádějí rozúčtování na konečné spotřebitele pouze u domů, s nimiž mají na tuto službu podepsanou smlouvu,“ upřesňuje mluvčí Tepláren Brno Zuzana Novotná.
Platí i ti, kteří radiátory nepustí
Teď trocha matematiky: Podle vyhlášky 269/2015 Sb, která stanovuje pravidla pro rozúčtování, jsou celkové náklady na vytápění při rozúčtování rozděleny na základní a spotřební složku. Ta základní v zúčtovací jednotce se odvíjí podle započitatelné podlahové plochy bytů a činí 30 až 50 %, přesnou výši určí poskytovatel služeb. Teplárny Brno nechávají toto rozhodnutí na odběrateli. Spotřební složka je pak určena podle naměřených hodnot na měřičích (indikátorech), které musí být v každém bytě instalovány. Výpočet bere v potaz například i umístění bytu v domě nebo to, zda je situovaný na jih, či sever. Velmi zjednodušeně lze říci, že spotřební složka se musí vejít do rozmezí od minimálně 80 % až do dvojnásobku průměrné ceny tepla na metr čtvereční v daném objektu, a proto platí i ti, kteří netopí. Přesně tato pravidla určuje již zmíněná vyhláška 269/2015 v paragrafu 3 odst. 2a.
Teplá voda má svá vlastní pravidla
Pro teplou vodu pak vyhláška stanovuje, že základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 %, spotřební pak 70 % nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů.
Teplárny Brno poradí
Proč je lepší, budou-li nájemníci postupovat jednotně, a co ještě je možné v bytových domech zlepšit, radí odborníci z Tepláren Brno na informativních seminářích. „Nabízíme zástupcům družstev či SVJ také bezplatné konzultace ohledně optimalizace nastavení otopné soustavy vzhledem k venkovním podmínkám nebo kolem nastavení smluvních parametrů dodávky teplé vody. U bytových domů, kde je to technicky možné, můžeme po domluvě poskytnout rovněž měsíční sledování spotřeby pro lepší přehled, než dává obvyklé roční vyúčtování,“ upřesnila Zuzana Novotná a dodala: „V současné energetické krizi je situace vyhrocenější než dřív. Je nutné, aby družstva a společenství chránila své obyvatele před pádem do platební neschopnosti a i my jim v tom chceme maximálně pomoci.“