Některé stromy mohou v době svého květu vyvolat u některých osob citlivých na jejich pyl alergickou reakci. Jedním z preventivních řešení tohoto nepříjemného probému, které padá v úvahu, by mohlo být tyto alergenní rostliny ve svém okolí zcela eliminovat. Otázkou je, jestli by to vedlo ke kýženému výsledku.
Podívejme se blíže na rostliny, které způsobují pylovou alergii. Z botanického hlediska se jedná převážně o rostliny větrosnubné (větrosprašné), na jejichž opylování se nepodílí hmyz, ale povětrnostní podmínky.
K větrosnubným rostlinám patří jak dřeviny (líska, olše, bříza, topol, dub…), tak byliny (pelyňky, ambrózie) a trávy. Uvolňují pylová zrna v různé denní době, proto množství pylu ve vzduchu během dne i během pylové sezony kolísá.
Alergizující pyl však mají i některé hmyzosnubné rostliny, jako je černý bez či lípa. Pylovým alergenům není možné se zcela vyhnout. Pyl jakékoliv rostliny může u vnímavého jedince vyvolat alergické potíže. Pylové alergeny se šíří na vzdálenost v řádu kilometrů až stovek kilometrů, zrušení jedné lokality pylových alergenů tedy nezabrání potížím, protože pylová zrna jsou v době květu jednotlivých druhů rostlin v prostředí všudypřítomná.
Pylová alergie je dána změněnou imunologickou vnímavostí postiženého člověka vůči určitým specifickým alergenům, nikoliv agresivitou rostlin. Pokud si vezmeme příkladem břízu, období jejího kvetení trvá cca 2 týdny, podle lokalizace břízy. Pyl je však tak lehký, že rychle stoupá vzhůru jako komínovým efektem, vyvolává potíže až ve značné vzdálenosti od stromu - řádově stovky metrů až desítky kilometrů, kde sedimentuje. V pozdějším období zůstávají na stromě vypýlená květenství (jehnědy), která již nemají alergologický význam.
Květní období, a tedy i pylová sezona dřevin trvá pro jednotlivé stromy jen asi 1-3 týdny v roce, po zbytek roku dřevina potíže nevyvolává ani u alergických jedinců a naopak celoročně plní svou funkci ekologickou, hygienickou, psychohygienickou, mikroklimatickou i estetickou.
Protože v období pylové sezony dané dřeviny jsou její pylová zrna většinou přítomna v ovzduší celé široké oblasti a potíže jsou málokdy vyvolávány pouze pylem z jednoho konkrétního stromu, je nutné objektivně prokázat, že potíže se výrazně zhoršují pouze v blízkosti určitého stromu (výjimečně se tak může dít, např. padá-li pyl z lípy přímo oknem do místnosti).
Smrky, borovice a jedle alergizují jen minimálně, byť produkují velké množství pylu, který v době kvetení nacházíme všude.
Obecně je nevhodné vysazovat do parků monokultury jakéhokoliv rostlinného druhu, protože tak nejčastěji dochází ke zvýšené alergizaci obyvatel, naopak je žádoucí druhová pestrost.
Vykácení vzrostlých bříz a dalších alergizujících stromů (např. olší, lísek, topolů aj.) nepovažuji za řešení, protože jejich pyl se v období květu těchto dřevin stejně bude v ovzduší objevovat, a to v přibližně stejné koncentraci jako dosud, samozřejmě i v místech, kde alergizující stromy či rostliny přímo nerostou.
Dotázal jsem se na názor třech odborníků – lékařů z oblasti alergologie. Jejich závěry, které sdělují i svým pacientům, byly vždy stejné. Doporučují zachování stromů (byť i alergenních) a zdravotnickou ochranu alergiků v době trvání kvetení alergizujících rostlin.
Závěrem je také možné dodat, že stromy jsou pro kvalitu životního prostředí mnohem důležitější, než bychom si mohli myslet. Nejenže zkrášlují okolí, mohou také významným způsobem přispět ke zlepšení často špatných životních podmínek v našich městech. Např. zachycováním nejjemnějšího prachu, vytvářením stínu, ochlazováním prostředí vypařováním vody atd. Zachování a rozšiřování populace stromů ve městě je dobrý způsob, jak učinit naše životní prostředí zdravější. Stromy hrají důležitou roli při zvyšování biodiverzity ve městech, protože poskytují domov, potravu a ochranu dalším rostlinám a živočichům.
Stromy hrají klíčovou roli v omezení dopadů změny klimatu. Stromy jsou schopny zlepšit kvalitu ovzduší, zejména ve městech s vysokým znečištěním a učinit je tak zdravějším místem k životu.
Když jsou stromy strategicky umístěné ve městě, mohou zajistit ochlazení o 2 až 8 stupňů C. Tím se snižuje tzv. efekt „městského tepelného ostrova“ a umožňuje městským komunitám snadněji se adaptovat na dopady změny klimatu.
Velké stromy jsou vynikajícím filtrem pro městské znečišťující látky a částice. Pohlcují znečišťující plyny a filtrují ze vzduchu malé částice jako prach, nečistoty nebo kouř tím, že je zachycují na svých listech a kůře.
Výzkum ukazuje, že život v blízkosti zelených městských oblastí a přístup k těmto oblastem zlepšuje fyzické a psychické zdraví, např. snižováním krevního tlaku a stresu.
Stromy také pomáhají redukovat emise CO2 ukládáním energie. Např. umístění stromů na to správné místo kolem budov může snížit spotřebu klimatizace až o 30%.
Ing. Tomáš Foral
Zdroj: Česká pylová informační služba
Poděkování za důležité informace patří doc. MUDr. Rybníčkovi, MUDr. Vágnerové a MUDr. Humplíkové