Prorůstání volné přírody do města je proces, který se odehrává tam, kde se město rozvolňuje a přechází do volné krajiny. Líšeň má za rohem Moravský kras, což je chráněná krajinná oblast, a tak to máme z města do přírody opravdu blízko. Na oplátku k nám posílá příroda „vyslance“ volně žijících druhů. Ty se u nás rychle rozkoukávají, snaží se přizpůsobit a zabydlet. Nemusí to být vždy k naší radosti a pokud chceme, aby soužití bylo nekonfliktní, musíme také přírodě vyjít vstříc. Vytvořit atraktivní a „přirozená“ místa, která poskytnou domov našim návštěvníkům z přírody, aby nenapáchali menší či větší škody na našem majetku, na našem domě.
Jedním z překvapivých návštěvníků, který mimo jiné podnítil zadání průzkumu, byl Kalous ušatý, který již třetí sezonu vyvádí své mladé v Rokli. Věřím, že se s ním opět setkáme na začátku léta, kdy vyvádí mladé, učí je létat a lovit.
Česká ornitologická společnost zmapovala počty a druhy ptáků v urbanizované Líšni. Zjišťovala, jak prosperují a případně, jak bychom mohli zlepšit soužití nás lidí s nimi, včetně návrhu na konkrétní opatření.
„Aktuální složení ptačího společenstva v Brně-Líšni je výsledkem dlouhodobějších změn, ke kterým dochází v souvislosti s výstavbou, vývojem osídlení i chováním obyvatel. Tyto změny nepřímo ovlivňují ptačí společenstvo, například vlivem na potravní nabídku, hnízdní možnosti a také se v tom mohou kombinovat s klimatickými změnami.
Území před výstavbou nové Líšně tvořila převážně drobná políčka, ale i větší plochy polí a na svazích především zahrady. Avifaunu Líšně zásadním způsobem ovlivnila výstavba sídliště, omezení, přeměna či úplné zrušení zemědělské činnosti (např. JZD) a v historické části území pak postupná přestavba bývalých, převážně zemědělských usedlostí na obytné RD bez hospodářských zvířat, případně přeměna produktivních zahrad na rekreační.
Před výstavbou sídliště se zde vyskytovala řada druhů ptáků, kteří jsou vázáni na otevřenou mozaikovitou krajinu se zemědělskou půdou a roztroušenou zelení. Vzhledem k úbytku těchto biotopů se staly vzácnými dříve běžní ptáci jako skřivan polní, strnad obecný či konopka obecná. Zcela vymizely například koroptev polní, chocholouš obecný, ťuhýk obecný, bramborníček černohlavý nebo pěnice vlašská.
Naopak se zde usadili ptáci, kteří se dříve člověku vyhýbali, ale v posledních desetiletích postupně ztrácí plachost a hnízdí někdy i v těsné blízkosti lidí. Zde využili nových hnízdních možností, které jim přináší i nová sídlištní zástavba. K těmto druhům patří například původně lesní ptáci jako strakapoud velký, sojka obecná, holub hřivnáč nebo vrána obecná, v menší míře pak třeba brhlík lesní, poštolka obecná, nebo kavka obecná.
Další druhy ptáků jsou přímo spojeny s lidskými stavbami, které jim nahrazují původní skalnaté biotopy a kteří se mimo lidská sídla prakticky nevyskytují (synantropní druhy). Jsou to např. jiřička obecná, rorýs obecný, rehek domácí, vlaštovka obecná nebo zdivočelý holub domácí pocházející z holuba skalního.
Lze říci, že v dnešní době, kdy již nedochází k tak rozsáhlým zásahům, jakým byla výstavba sídliště, nastává postupné ustálení ekosystému. Zůstává zde pestrá směsice prostředí, tvořeného zbytky starých zahrad či zahrádkářských kolonií, relativně velkými plochami křovin, starými solitérními stromy, živými ploty, travnatými plochami mezi paneláky a zahrady nejrůznějších druhů u rodinných domů. Tento stav umožňuje výskyt relativně bohatého společenstva ptačích druhů. Jak se toto společenstvo vyvine a jak se bude daným ptačím druhům dařit bude záležet především na dalším rozvoji městské části a na úrovni péče o životní prostředí.“ (citace: Průzkum ptactva v Brně-Líšni v hnízdní sezóně 2023)
Přeji rozkvétající jarní dny
Břetislav Štefan, Váš starosta
Průzkum ptactva v Brně-Líšni v hnízdní sezóně 2023
Podkladový materiál pro podporu hnízdění synantropních ptáků, Brno-Líšeň