Kamerový systém pro Líšeň
Městská část Brno-Líšeň dlouhodobě usiluje o vybudování bezpečnostního kamerového systému. Bezpečnostní kamery nejsou samospásné, ani nejlepší z možných řešení. Ideální by samozřejmě bylo mít v ulicích mnohem více strážníků nebo policistů. Ve vztahu k velikosti a počtu obyvatel jich v Líšni slouží velmi málo. I když se nám v roce 2020 podařilo zvýšit počet územářů v Líšni na čtyři, další k dispozici nejsou a zřejmě ani nebudou. Obě policie, jak městská, tak státní, mají v dnešní době potíže s naplňováním stavů. Městská část a vedení líšeňské radnice navíc nemají ve vztahu k řízení policií žádnou pravomoc. Mohou pouze činit kroky, které policii v její činnosti pomohou.
Proto jsme se rozhodli hledat jiné cesty pro posílení bezpečnosti občanů a prevence patologických jevů, kterým je například vandalství. V letech 2017-2018 byla zpracována studie proveditelnosti kamerového systému ve spolupráci s Bezpečnostní komisí a oběma policiemi, které rozvoj kamerových systémů kvitují. Následně jsme požádali město Brno o vybudování systému v Líšni a jeho připojení k Městskému kamerovému dohledovému systému (MKDS). Rada města Brna schválila investiční záměr v říjnu 2019 a zadala zpracování projektu městské firmě Brněnské komunikace a.s. Město se zavázalo, že systém vybuduje a bude udržovat na svoje náklady, takže nebude zatížen omezený rozpočet městské části.
Kamerový systém v Líšni by měl být tvořen páteřní infrastrukturou propojenou do dohledového centra Městské policie v centrále Brněnských komunikací a. s. Na ni bude ve dvou etapách připojeno 11 kamerových bodů, přičemž na každém bodě bude jedna nebo několik kamer podle charakteru místa. Kamery budou na dohledové centrum napojeny optickým kabelem, aby poskytovaly kvalitní obraz i na větší vzdálenost a za snížené viditelnosti. Jedná se o odborníky doporučované řešení, které je dnes standardní nejen v Brně. Celkové náklady na pořízení systému se odhadují na 9,75 mil. Kč a na provoz 220 tis. korun ročně.
Kamery budou pokrývat výhradně veřejná prostranství se zvýšeným pohybem osob. V první etapě bude napojeno šest bodů zahrnujících dopravní uzly Novolíšeňská, Jírova včetně plochy nad zastávkou tramvaje a nám. Karla IV., dále okolí radnice a Rokle. Do druhé etapy jsou navržena nákupní centra Masarova, Kotlanova včetně okolí, park Trnkova, případně ulice Kubíkova.
Při budování kamerových systémů se občané mohou ptát, jak je to s ochranou soukromí. Jsou to naprosto oprávněné otázky, protože soukromí je také jednou ze základních hodnot, které musíme chránit. Proto sběr a nakládání s daty z kamerových záznamů podléhá velmi přísným pravidlům v souladu s legislativou a dalšími normami na ochranu osobních údajů, a to i v případě MKDS. K záznamům mají přístup pouze pověření příslušníci Městské policie a v případě nutnosti jej mohou omezeně získat členové dalších složek integrovaného záchranného systému. Záznamy jsou evidovány a poskytovány pouze na základě oprávněné žádosti příslušným orgánům, a to v zašifrované podobě. Ostatní záznamy jsou mazány. Je zakázáno sledování míst, kde by mohlo dojít k narušení soukromí občanů, např. oken.
Kamery jsou dnes běžným nástrojem bezpečnostních složek i v těch nejvyspělejších demokraciích na Západě. Např. v Londýně se podle dostupných zdrojů nachází více než 500 000 bezpečnostních kamer. Kromě Velké Británie využívají kamerové systémy také místní správy v Německu, Rakousku, Dánsku nebo Norsku. Podle výzkumů prováděných ve státech Evropské unie se kamerové systémy obecně setkávají se společenským přijetím.
Nyní se nacházíme v procesu dokončování projektu a přípravy podkladů pro stavební řízení. Pokud budou vyřešena všechna úskalí, mohli bychom začít realizovat první etapu v tomto roce. Město Brno na ni vyčlenilo peníze ve svém rozpočtu pro rok 2021. Druhá etapa by měla následovat v roce 2022.