Zhruba před rokem jsme si v Líšeňských novinách přečetli několik příspěvků prof. A. Přichystala o geologických a archeologických objevech v Líšni a jejím okolí. Jeden z nich se týkal výzkumu hrobek z období stěhování národů (konec 5. stol. n. l.), které byly překryty mohylou o průměru asi 65 m a výšce 10 m. Mohyla se rozkládá na návrší Žuráň v katastru obce Podolí nedaleko Líšně. Návrší Žuráň znají všichni zájemci o historii a turistiku, protože si ho 2. prosince 1805 vybral pro své velitelské stanoviště Napoleon I. Bonaparte v „bitvě tří císařů“ a tuto událost připomíná i kamenný památník. My se k tomuto místu vrátíme z jiného důvodu.
Hrobky byly objeveny při úpravě terénu v polovině 19. století a zprávu o nich zanechal moravský historik rytíř Petr Chlumetzky. Archeologický výzkum lokality provedl v letech 1948–1950 známý brněnský archeolog Josef Poulík, který zde objevil zmíněné hrobky. Současně se ukázalo, že pod mohylou z 5. století byly ještě mnohem starší hroby. V prvním z konce eneolitu (pozdní doby kamenné) ležel ve skrčené poloze bojovník s velkou amforou a kamenným sekeromlatem. Hrobovou jámu o rozměrech 230 x 190 cm překrývala mohyla o průměru 21 m. Hrob z konce 3. tisíciletí před n. l. patřil lidu kultury se šňůrovou keramikou.
Znovu se na Žuráni pohřbívalo v pozdní době bronzové (cca 1000–800 před n. l.). Mladší a pozdní doba bronzová se nazývá také obdobím popelnicových polí. Název vznikl z toho, že zemřelí byli v té době spalováni a jejich pozůstatky ukládány do keramických nádob – popelnic. Pohřebiště sestávala z velkého počtu hrobů, často jich bylo několik set, ve vzácných případech i více než tisíc. Na jižní Moravě žil tehdy lid středodunajských popelnicových polí. Na Žuráni se nachází malé pohřebiště s pěti hroby z pozdní doby bronzové. Tři kostrové hroby byly umístěny pod jednou mohylou, jeden žárový hrob pod další mohylou a pátý hrob, taktéž kostrový, se podařilo odkrýt mimo mohylu. Výbavu zemřelých tvořila v období popelnicových polí obvykle keramika, vzácněji i kovové či jiné předměty. Výbavu zemřelých ze Žuráně však tvořily většinou kovové milodary a jen ve dvou hrobech se našly nádoby. V nejzajímavějším hrobě č. 5 měl zemřelý jedinec nezvykle bohatou výbavu. Kostra byla bohužel natolik strávená, že se nepodařilo určit pohlaví ani věk. V hrobě se našla amfora, čtyři bronzové trubičky, pět bronzových kroužků, 245 plechových bronzových ozdobných knoflíků s ouškem, zlatý prsten a čtyři zlaté soudkovité korálky. Pohřbívání nespálených těl bylo v době popelnicových polí velkou zvláštností, pro kterou máme jen pár srovnatelných příkladů.
Podobný hrob byl objeven v roce 1998 při stavbě v Líšni v Holzově ulici. V hrobové jámě o rozměrech 200 x 70 cm ležela kostra dospělé ženy. Její krk zdobily tři zlaté trubičky a šest zlatých soudkovitých korálků, u pasu se našlo 14 bronzových kroužků a u nohou tři bronzové knoflíky s ouškem. Její výbavu doplňovaly ještě zlomky z několika poškozených keramických nádob. Již na první pohled je nápadná podobnost výbavy hrobů z Líšně a ze Žuráně. V obou se nacházejí zlaté korálky, zlaté nebo bronzové trubičky a dále množství bronzových kroužků a knoflíků s ouškem. Na jižní Moravě se však zlaté či bronzové trubičky ani zlaté korálky vůbec neobjevují. Jejich výskyt v hrobech nespálených jedinců vyvolává mnoho otázek. Co byli lidé pohřbení v těchto hrobech zač a odkud asi pocházeli?
Pro objasnění této otázky se musíme obrátit hodně daleko na východ od našeho území. Na konci doby bronzové pronikli z oblastí kolem Černého moře do Karpatské kotliny příslušníci nomádských Kimmeriů, kteří v severovýchodním Maďarsku a v přilehlé části Slovenska vytvořili tzv. kulturu Mezöcsát. Příslušníci této kultury pohřbívali své zemřelé, na rozdíl od domácího obyvatelstva, kostrově v natažené poloze a některé významné bojovníky dokonce i s jejich koněm. Nositele této kultury poznáme podle železných, zlatých a dalších památek z hrobů, které se výrazně odlišují od nálezů domácí provenience. Zatím nevíme, zda tento lid pronikl na Moravu ve větším množství nebo se zde objevily pouze malé skupinky. Každopádně lze již dnes říci, že některé hroby, k nimž můžeme přiřadit i hroby v Líšni a na Žuráni, nepatří domácímu lidu kultur popelnicových polí, ale pojí se s lidem kultury Mezöcsát.
Stanislav Stuchlík (více o autorovi na Wikipedii)
Texty pod obrázky:
- Obr. 1: Hrob a nálezy ze Žuráně
- Obr. 2: Kostrový hrob v Holcově ulici v Líšni
- Obr. 3: Keramika a bronzové a zlaté ozdoby z hrobu v Líšni
