Příspěvek do diskuze o možném využití Orlovny.
„Věru, že není těžko napsati mi píseň o městysi, ve kterém jsem se narodil, neboť ze všech míst na světě považuji jej za nejkrásnější, stejně jako onen princ z pohádky, který vydal se do světa hledat nejhezčí zemi a když ji nalezl, shledal – že je doma, kde se narodil.“
Úvodní citát pochází z vyznání o půvabech Líšně od líšeňského rodáka a spisovatele Mirka Elpla, které napsal v roce 1937. A Elpl byl člověk, který měl určitě právo se takovým způsobem vyjádřit. Vždyť když se chystal napsat svou asi nejznámější knihu „Marco Polo“ (1944), tak několikrát pobýval v italských Benátkách, jednom z nejkrásnějších měst na světě, kde k této knize sháněl podklady. Ve své větě spisovatel vystihl problém, na který upozorňuje celá řada dřívějších i současných osobností: hledáme krásy a podivuhodnosti po celém světě, abychom s překvapením zjistili, co máme doma. A Líšeň je doslova ukázkovým příkladem. Obrovské sídliště, které vyrostlo za humny staré Líšně, se stalo domovem pro tisíce nových obyvatel, kteří k němu teprve hledají vztah. Jestliže oni mohou považovat (a možná někdy právem) za krásnější místa, kde se narodili a strávili své dětství, tak jejich děti, které od svého narození žijí v Líšni, by měly vědět, že žijí v místě s obdivuhodnou historií a kde před nimi žili a působili (a určitě zase působí) obdivuhodní lidé. A měly by být pyšné na to, že pocházejí z Líšně. Otázkou je, zda mají někde možnost moderní a přitažlivou formou tyto informace získat.
Život na Starých Zámcích v době velkomoravské na malbě Z. Buriana
V roce 2009 vydala Městská část Brno-Líšeň knihu o památkách, místopise a vybraných osobnostech Líšně, kterou napsal Pavel Krafl s kolektivem dalších autorů. Nepochybně velice záslužný čin, který ocení zejména ti, kteří už po něčem konkrétním z historie Líšně pátrají. Je ovšem těžko představitelné, jak si v této knize se zájmem čtou žáci základních nebo středních škol, pokud vůbec o existenci této knihy vědí. Jak je (a nejenom je) přilákat k tomu, aby chtěli vědět co nejvíce o místě, kde žijí a kde možná stráví i většinu svého života? Zkušenost říká, že v prvé řadě je nutné vůbec vzbudit zájem, a to je možné přes zdůraznění výjimečných a unikátních nálezů nebo událostí. A v tomto směru se Líšeň skutečně má čím pochlubit! Pokud čtenář Líšeňských novin vydržel až dosud číst tento příspěvek, dovolím si uvést jen několik málo informací o dvou nejvýznamnějších pravěkých nalezištích v okolí Líšně – Stránské skále a Starých Zámcích.
Staré Zámky u Líšně jako jedno z center Velkomoravské říše na známce z roku 1963
Víte, že …….
…. nejstarší ohně v Evropě na sever od Alp hořely před více než 600 000 lety na Stránské skále u Líšně;
….. národní poklad Rakouska – Willendorfská venuše, stará kolem 25 000 let – je zhotovena ze zvláštního typu vápence, který podle současných poznatků s největší pravděpodobností pochází ze Stránské skály;
….. na Stránské skále probíhal před zhruba 18 000 lety rozsáhlý lov pravěkých koní, jehož obdobu známe v Evropě jen na slavném francouzském nalezišti Solutré;
…. podle pověstí se v okolí Líšně měla najít celá řada pokladů. Jeden z nich se skutečně našel při archeologickém výzkumu na Stránské skále v roce 1982 a pochází z pozdní doby kamenné. Je to keramická nádoba, ve které bylo uloženo 44 kamenných nožů (čepelí) zhotovených z místních i donesených rohovců;
…. Staré Zámky byly osídleny již v pozdní době kamenné. Z té doby tam byla nalezena část kultovní sošky ženy („Líšeňská venuše“) nebo poklad měděných předmětů, které byly tehdy zhotoveny až v dnešním Rumunsku;
…. na jedné z nejstarších map Evropy, kterou připravil kolem poloviny 2. století našeho letopočtu řecký astronom a zeměpisec Klaudios Ptolemaius, je znázorněno přehledně také území Moravy s tehdy nejvýznamnějšími sídlišti. Jedno z nich nese název Meliodunon a podle názorů některých archeologů se jedná o sídliště z doby římské situované na Starých Zámcích u Líšně;
…. hradiště na Starých Zámcích představovalo v době velkomoravské (9. století n.l.) mocenské centrum Brněnska, ze kterého byla pravděpodobně řízena těžba železných rud v Moravském krasu;
…. slavný český malíř Zdeněk Burian věděl o existenci Líšně. Namaloval totiž obraz s názvem „Život na hradišti Staré Zámky v Brně-Líšni“.
V tomto nahodilém výčtu, čím je Líšeň proslulá, by bylo možné samozřejmě dále pokračovat. V okolí Líšně probíhaly nebo budou v příštích letech probíhat archeologické výzkumy, na nichž se účastní vedle českých vědců také badatelé a studenti z Velké Británie nebo Austrálie, jiný výzkum před několika lety financoval americký časopis National Geographic na Stránské skále, další bádání na tomto nalezišti bude hradit v příštích letech Polská akademie umění.
A tak se opět ukazuje jako velmi aktuální úvodní věta líšeňského rodáka Mirka Elpla. Ve světě se ví o unikátních nálezech v okolí Líšně, ví se ale o nich také v Líšni?
Jedna z možností, jak přiblížit všem zájemcům nejen dávnou historii Líšně (ale také národopis, odraz Líšně v umění, významné osobnosti žijící v Líšni), je připravit expozici o těchto zajímavostech v části prostor bývalé Orlovny, o jejímž osudu probíhá právě diskuse. Brněnské instituce se nebrání zapůjčit některé své exponáty pocházející z Líšně na tuto výstavu. Vedle stabilní expozice, která by představovala jakousi výkladní skříň Líšně a reprezentační místnost, by se v další menší místnosti mohly střídat po určité době prezentace různých místních spolků, sběratelů, fotografů, výrobců neobvyklých předmětů, prostě všech, co mohou a chtějí předvést něco zajímavého. Tak by se do představování Líšně aktivně zapojila i veřejnost. Podobným způsobem to dnes funguje v řadě obcí České republiky.
Antonín Přichystal, Brno-Líšeň
Poklad pazourkových čepelí v nádobě z pozdní doby kamenné nalezený
na Stránské skále při archeologickém výzkumu v roce 1982