Události z roku 1945 nejsou jen naší historií, jsou i součástí dneška. Dovolte mi proto připomenout, že osvobození Líšně 25. dubna 1945 bylo součástí tzv. Bratislavsko-brněnské operace. Jednalo se o jednu z nejtěžších osvobozovacích akcí na území ČR, která trvala plných 22 dní a byla spojena s dlouhými a urputnými boji, při nichž padlo mnoho vojáků Rudé armády. Vlastní události při osvobození obce a příchod Rudé armády do Líšně si přibližme očima tehdy 16-ti letého kluka.
Již po několik dní jsme slyšeli vzdálenou střelbu. Na příchod osvobozenecké armády jsme proto čekali s netrpělivostí, ale i obavami, jaký bude průběh bojových akcí při osvobozování. I v Líšni měla totiž stahující se okupační vojska připravena svá opevněná stanoviště. Tak na Dlouhém lánu u nového hřbitova (v prostoru starého slovanského hradiště) se zakopali Rakušáci, kteří zde vybudovali velký zákop. Na polích u ulice Střelnice pak byli s kanónem Maďaři. Co všechno ještě prožijeme, zda-li zůstaneme naživu, co vše bude rozbito a jak to dopadne?
Rakušáky během 24. dubna bombardovala ruská letadla. Ti si museli dojít do Líšně pro „felčara“, což u některých Líšňáků vyvolalo dojem návratu okupantů. V noci z 24. na 25. dubna jsme moc nespali, stále jsme my a hlavně ti starší probírali, jak a kdy budeme osvobozeni. Brzy ráno jsme slyšeli častější střelbu ze směru od Podolí. Z kopce nad úkrytem jsme pak viděli ustupující německou armádu, vojáci šli velmi rychle, občas se však otočili a ze svých pušek vystřelili na sovětské vojáky, kteří postupovali od Podolí po silnici a stráních na Perku. Na Perku jsem také já osobně viděl postupující sovětské vojáky, odtud slyšel častou střelbu a taktéž uviděl, jak jeden sovětský voják upadl. Zda byl zraněn nebo zabit, to nevím.
A jak přešla fronta přes Líšeň? Napřed postupovali jednotliví rudoarmějci, pak koňské trény a nakonec přijely sovětské tanky. Po celonočním rachotu ráno 25. dubna přijelo do Líšně na Šimáčkovu ulici několik sovětských tanků. Po upozornění, že svrchu k městečku jede kanón, jeden z nich popojel dopředu a bouchl jednu střelu. A to stačilo, aby bylo po boji. Prakticky během dopoledne 25. dubna tak fronta přešla a my zůstali zdraví a naživu.
Ten den se ještě uskutečnil letecký souboj mezi stíhačkami - dvěma sovětskými a jednou německou - a to nad zahradami mezi ulicí Dlouhou (dnes Ondráčkovou) a Podhorní, kde německé letadlo bombardovalo a střílelo z kulometů na sovětskou armádu postupující po Dlouhé ulici. Souboj se neobešel bez obětí – jedno sovětské letadlo bylo zasaženo a pilot vyskočil z letadla padákem. Zda se v pořádku dostal na zem, to nevím. Další dny pro nás byly již jen radostné.“
Myslím že můžeme být skutečně hrdi na to, že jak mezi civilisty, kteří se tehdy aktivně postavili proti německé okupaci, ale také mezi spojeneckými vojáky 2. světové války najdeme i občany Líšně. A nebylo jich málo, jak můžeme zjistit již z pojmenování líšeňských ulic. Ze 109 našich současných ulic má totiž 44 (40,3%) z nich svůj název po líšeňských občanech – účastnících zahraničního či domácího protifašistického odboje. Z toho 7 z nich pro nás uchovává jména příslušníků československého letectva ve Velké Británii (RAF) – Bodlákova (Miloš), Bří Sapáků (František, Jakub, Jarolím), Breicetlova (Jindřich), Drčkova (Josef), Kocourkova (Ladislav), Poledníkova (Jaroslav) a Poslušného (Ondřej), 37 ulic pak připomíná jména odbojářů, popravených v Kounicových kolejích nebo umučených v koncentračních táborech.
Přijďte, prosím, společně s námi uctít památku obětí z řad líšeňských rodáků a občanů, kteří položili své životy za naši svobodu. Tradiční vzpomínková akce u příležitosti 72. výročí osvobození Líšně proběhne na zdejším hřbitově dne 25. dubna 2017 od 15.oo hodin. Společnou účastí na vzpomínkových aktech u líšeňského památníku obětem 2. sv. války chceme protestovat proti všem snahám změnit dějiny ČR a z agresorů dělat oběti. Uvědomujeme si, že sice dnes jsme německou ekonomickou kolonií, ale bohudíky ještě nejsme protektorát. Současně se stavíme proti všem ozbrojeným konfliktům, varujeme před jejich celosvětovým rozšířením. Manifestujeme tak za mír, za mír mezi všemi národy kdekoliv na světě.
Daniel Borecký