Při vyslovení slova graffiti leckomu vyskočí pupínky či žilka na čele. Vzpomínka na to, že před pár lety mi TEN, no řekněme vandal, počmáral barák, mě opět zvedá ze židle. Ano, chápu! Je to nepříjemné a ještě nedávno bylo toto vskutku vandalství mezi mladíky dosti IN (= populární). Především chlapci se předstihovali, kdo za noc zvládne pomalovat více míst. Je to protest? Jde o vytvoření si jakéhosi postavení ve společnosti mladistvých? Nudím se, a tak budu prostě dělat něco, čím se zviditelním! Těžko říci, každý má k tématu writerství jiný přístup a pohled na věc.
Slovníček
- graffiti - v obecném smyslu druh neoficiálního výtvarného projevu ve veřejném prostoru
- writer - člověk, který vytváří graffiti
- tag - podpis writera
- crew – skupina writerů pracujících společně
- graffiti jam – setkání writerů a volná tvorba na legální ploše
Historie graffiti
Pojďme ale nejdříve nahlédnout do historie graffiti. Za jeho kolébku se považuje New York, kde počátkem 70. let mladík přezdívaný Taki 183 začal při své práci doručovatele psát na zdi první tag –TAKI 183. On sám nebyl první writer, ale své zábavě se věnoval s velkou dávkou fanatismu, až si toho všimli novináři z New York Times, kteří s ním v roce 1971 udělali rozhovor, jenž napomohl tomu, aby se graffiti začalo neuvěřitelnou rychlostí šířit nejprve po celém New Yorku a vzápětí po celém světě.
Do českých měst tento fenomén vstoupil krátce po sametové revoluci. Začaly vznikat různé crew writerů, kteří měnili tváře měst. Pomalované stěny městských budov, soukromý majetek a památky vyvolaly značnou vlnu nevole mezi obyvateli a zastupiteli. Sám tehdejší brněnský primátor podal návrh na změnu trestního zákona, který byl přijat s platností od 1. 7. 2001 jako paragraf 257/b. V praxi znamenal překvalifikování takovýchto projevů na trestný čin bez ohledu na výši škody s možností odnětí svobody až na osm let.
Mohlo by se zdát, že odnětí svobody mladíky odradí, avšak nestalo se tak zcela zásadně.
Vznik legálních ploch
Po několika letech zoufalých bojů proti graffiti přichází na scénu nadace Ratolest a společně se zastupiteli měst budují takzvané legální plochy. Už tak trochu „stárnoucím” writerům se jakési pohodlí zamlouvá a začínají se do projektů zapojovat.
Graffiti se v tomto prostředí transformují do uměleckých děl. Writeři mají čas věnovat se detailům a mohou ukázat, co se v nich skrývá.
V Líšni mohou tito lidé projevit své nadaní se sprejem v ruce na legální ploše pod radnicí (pod restaurací Potrefená husa).
Snažila jsem se z různých zdrojů zjistit, jaká jsou pravidla užívání. Zdá se, že žádná psaná nejsou. Kdo přijde, ten „maluje”.
Vznikem legálních ploch dostávají hoši, a dnes už i dívky, příležitost v klidu se prezentovat. Mohou veřejně a bez postihu ukázat, co v nich dřímá, a se ctí se podepsat.
Tuto možnost dostali také na stěně Zetoru lemující ulici Jedovnickou od spalovny směrem k Novolíšeňské. Tedy na legální ploše na pomezí katastrálních území Líšně a Juliánova. Konala se zde akce Pantograffiti jam vol. 12, pořádaná spolkem Panto Graff.
S ohledem na fakt, že legální plochu máme v Líšni zatím jen jednu, nabízejí se jako další prostor podchody a trafostanice. Tyto prostory nejsou volné, nejsou legální, a tudíž je třeba se domluvit s majitelem!
V roce 2012 za podpory organizace Ratolest, místních tvůrců graffiti a radnice vzniká první spolupráce v podobě výmalby podchodu při ZŠ Novolíšeňská. Na základě pozitivních ohlasů práce na líšeňských podchodech pokračuje.
Barvou proti šedi
Další akcí, opět ve spolupráci s organizací Ratolest a v rámci projektu legálních ploch, byl víkendový graffiti jam v podchodu při zastávce Novolíšeňská. Na organizaci se také podílelo občanské sdružení Podané ruce, které se zaměřuje na prevenci a léčbu drogových závislostí. Dílo vzniklé při této větší akci mělo opět kladný ohlas, a tak hoši z Líšně se rozhodli založit spolek „Barvou proti šedi”. „Spolek Barvou proti šedi vzniká za účelem dlouhodobého grafického ztvárnění nevzhledných a neudržovaných ploch ve veřejném prostoru. Podpora mladých talentů a zároveň jako prevence proti nelegální činnosti. Spolek jsme nezaložili za účelem zisku, ale pro obec, jsme místní a s potěšením tvoříme Líšeň veselejší,” říká předseda spolku Jakub Nemček.
Z iniciativy spolku Proti šedi a za finanční podpory radnice, postupně pokračuje výmalba všech líšeňských podchodů. Např. oblíbený „Mořský svět” u ulice Josefy Faimonové nebo „Myší díra” kousek nad poliklinikou Horníkova. Posledním dílem z loňského roku je takzvané “Ledové království” v podchodu u pošty Vlkova.
Dalším zdánlivě legálním místem jsou budky společnosti E.ON. Nejsou to však místa legální, tudíž je třeba se domluvit s majitelem, jímž je právě E.ON. E.ON v rámci projektu „Street Art” sám oslovuje místní umělce, školy či dokonce seniorské spolky. V roce 2018 v Líšni ve spolupráci s radnicí a Ateliérem Studánka proběhla výmalba dvou trafostanic.
Sečteno a podtrženo, líšeňská radnice se formou finanční podpory (na barvy či spreje) snaží bojovat proti nelegální, občas bohužel nevkusné tvorbě. Držím tedy zastupitelům palce a dostanou-li se líšeňské noviny do rukou mladým writerům, mám pro vás vzkaz: „Spojte se třeba s Barvou proti šedi, nebo navštivte nespočetně mnoho legálních ploch v celém Brně. A hlavně, neprojevujte se jako graffiti u dětského hřiště na Jírově.“
Martina Rychtářová