Třídění bioodpadů

Od 1. 1. 2015 vstoupila v platnost novela zákona o odpadech, která nařizuje  obcím a městům oddělené soustřeďování biologických odpadů rostlinného původu (bioodpadů). Toto omezení vyplývá ze směrnice o skládkování odpadů (1999/31/EC), která je implementována do naší platné legislativy včetně plánu odpadového hospodářství, s tímto cílem:

" Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75%, v roce 2013 nejvíce 50% a výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství vzniklého v roce 1995."

Důvodem proč se omezuje podíl ukládaných bioodpadů na skládky je ten, že rozklad těchto odpadů probíhá v anaerobních podmínkách a tím vzniká skládkový (bio)plyn s vysokým podílem metanu, který ke skleníkovému efektu přispívá 21 násobně více než hlavní skleníkový plyn oxid uhličitý, který vzniká při rozkladu aerobním. Bioodpad tvoří přibližně 40% z celkového množství směsného komunálního odpadu. Proto jsou níže uvedené odpady odkloňovány ze skládek na zařízení typu řízených kompostáren, které dokážou tyto odpady z části přeměnit na oxid uhličitý a z části vrátit zpět do půdy ve formě stabilního humusu, který je zárukou, že uhlík zůstane dlouhodobě uložen v půdě a nebude přispívat ke skleníkovému efektu.
Dle sdělení odboru životního prostředí města Brna je současná situace s tříděním bioodpadu ve městě Brně následující: v každém ze Sběrných středisek odpadů, které najdete ve všech městských částech, jsou po celý kalendářní rok rozmístěny velkoobjemové kontejnery pro ukládání bioodpadu. V roce 2013 bylo sebráno 2532 tun tohoto odpadu, který byl následně předán na Centrální kompostárnu  Brno. V této kompostárně mohou uložit bioodpad i občané a také mohou výhodně zakoupit zde vyrobený kompost, půdní substrát, mulčovací kůru apod. Barevné kontejnery (na které jsme zvyklí z třídění papíru, skla a plastů) pro bioodpad na ulicích v Brně nejsou. Město Brno rovněž podporuje aktivity zaměřené na předcházení vzniku bioodpadů formou domácího a komunitního kompostování. Nabízí občanům prodej cenově zvýhodněných, dotovaných plastových kompostérů objemu 400 a 900 litrů. O dalších možnostech se v současné době uvažuje.
Přestože v Brně komunální odpad neskládkujeme, ale je zpracováván ve spalovně, i tady má smysl třídit bioodpad pro jeho další využití na výrobu bioplynu, kompostu apod. Nicméně za rok zaplatí občan Brna za odpad 670 Kč, ať už třídí nebo ne. Zůstává tak na motivaci a zodpovědnosti každého, jak se svým odpadem nakládá. Na trhu jsou k dostání nádoby na bioodpad, kompostovatelné bio pytle a různé typy kompostérů, a to i pro použití v bytě. Pro inspiraci se můžete podívat na projekt www.Kompostuj.cz

Komise pro životní prostředí a veřejný prostor podporuje třídění a předcházení vzniku bioodpadu a zajímá nás, co si o tomto tématu myslí líšeňští občané. Uvítáme, když nám svůj názor napíšete.

Do bioodpadu patří:
Z domácností: celé kusy nebo zbytky ovoce, zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina, jádřince, pecky z ovoce, listy a nať ze zeleniny, slupky z citrusových plodů, slupky z brambor, okurek a ostatní zeleniny, hlína z květináčů.
Ze zahrady: listí, tráva, plevel, zbytky rostlin, piliny, dřevní štěpka z větví stromů a keřů, spadané ovoce, plevel, košťály i celé rostliny, seno, sláma, větve (pořezané na kusy velikosti cca 50 cm), drny.
Do bioodpadu nepatří:
Zbytky jídel živočišného původu - tzv. gastroodpad, jedlé oleje, kosti, maso, kůže, uhynulá zvířata, exkrementy zvířat, znečištěné piliny a všechny další biologicky nerozložitelné odpady. Biologický odpad nesmí být znečištěn nebezpečnými látkami či látkami, které by byly překážkou jeho dalšího zpracování v kompostárně (např. ropné látky, plasty, kovy, atd.)

Jan Merta, Edita Kremláčková
[obfuscate_1_|101|106|105|96|107|100|46|116|107|58|93|110|101|103|44|108|99|110|95|105|42|90|114]