Chybí vám v těchto dnech světlo a naděje? Už naši předkové našli cesty, jak prozářit dny, kdy se brzy stmívá, a jak se vyrovnat s podzimními splíny – naplnili toto období mnoha rituály a svátky. Děti z Lesní mateřské školy Mariánky je také prožívají a slaví. Letos vás bohužel nemohou ke společným slavnostem přizvat, tak alespoň posílají inspiraci, jak si prosvětlit tento čas.
Dušičkové období jsme zahájili vzpomínáním na naše blízké, kteří nás opustili. Přinesli jsme si do školky fotografie našich předků, navštívili jsme líšeňský hřbitov a zapálili svíčky na opuštěných hrobech, aby i těmto zemřelým svítilo světýlko.
Dalším světýlkem byl jezdec na bílém koni, svatý Martin. Jeho poselství je zvlášť inspirativní pro dnešní dobu. Učí nás, že se máme dělit a starat se o slabší, od kterých nic neočekáváme nazpět. Lepší než boj a války je podání pomocné ruky člověku v nouzi. My jsme si jeho příběh zahráli a upekli si svatomartinské rohlíčky – jednu polovinu si vždy necháme a o druhou se podělíme, stejně jako svatý Martin o svůj plášť.
Předvánoční, adventní čas, je dobou ztišení, usebrání, očekávání a naděje. Očekávání velké události – zrození nového života, Světla uprostřed panující vlády tmy. My se také snažíme na okamžik zastavit. Můžete zkoušet s námi, zda uslyšíte hořící plamen svíčky, padání sněhových vloček, šumění jemného vánku a možná k vám pak promluví i někdo z vašeho nitra.
Abychom lépe pronikli do tajemství blížících se Vánoc, vyprávíme si příběhy o putování - zvláště o tom, jak Marie s Josefem putovali do Betléma. Povídáme si také o světle - o tom, co je v nás, i o tom velkém, které má na svět přijít právě o Vánocích. A když už jsou Vánoce hodně blízko, tak se naší zahrádkou rozvoní čerstvě upečené perníčky a s velkou radostí si zazpíváme o tom, že "nám, nám narodil se".
Také Vám přejeme klidný Advent plný naděje a radostné vánoční svátky.