V celostátních soutěžích nemá Líšeň jen druholigové muže, ale do soutěže stejné úrovně vstoupily i líšeňské fotbalistky pod vedením Pavla Kúkola.
Jak vznikla myšlenka rozšířit řady SK Líšeň o ženskou složku?
„Přišla za mnou dcera Ivana s nápadem, abych vytvořil fotbalovou skupinu dívek, v níž by mohla trénovat společně se svými kamarádkami Martinou Šperkovou a Eliškou Houšťovou, aby nemusely jezdit za fotbalem do Horních Heršpic. Takže tato trojice založila ženský fotbal v Líšni.“
Měl jste nějaké trenérské zkušenosti?
„Předtím jsem vedl muže Líšně C a později B, s nimiž se mi podařilo postoupit až do I. A třídy.“
Jak se vám z počátku dařilo?
„Holky si po sítích sehnaly kamarádky a tak se podařilo vytvořit docela slušné družstvo. Zajímavé bylo, že Martina s Eliškou musely hlásit přestup, Ivana byla naštěstí v Lokomotivě jen na hostování. S sebou přivedly také Langovou, Skálovou, Slačkovou a Čopovou. Lokomotiva za tuto šestici chtěla 120 000 Kč. Polovinu za ně zaplatil klub, zbylou částku po deseti tisících si zaplatily přestupující hráčky samy. Odměnou jim bylo vítězství v divizi.“
Jak se změnily ženské složky po přechodu Zbrojovky do Líšně?
„Zbrojovka s sebou přinesla druholigovou soutěž. To byl určitý závazek. Jenže ne všechny hráčky Zbrojovky tu zůstaly. Dnes z nich zbyla jen Mikundová a tři tehdejší juniorky. Musel jsem proto hledat jinde. A tak z Vrchoviny přišla Mičínová, z Ivančic Helleportová. Obě si přestupovou částku vyrovnaly samy.“
Jak vypadala líšeňská premiéra ve druhé lize před dvěma roky?
„Velmi úspěšně. Náš tým hrál dokonce o postup do I. ligy. Dlouho bojoval s Pardubicemi o prvenství. Po domácí porážce nám však soupeř z východních Čech odskočil a tak jsme druhou část odehráli s novými hráčkami, abychom je lépe do týmu zapracovali.“
Jaká je situace po koronavirové pandemii?
„V nedokončeném ročníku to nebylo moc slavné. Ale v něm všechny týmy mimo jednoho bojovaly o záchranu. Do nové soutěže vstupujeme s pozměněným družstvem. Odešla z něj řada hráček, které chtěly hrát už první ligu či zamířily za fotbalem do zahraničí. Po odchodu osmi fotbalistek jsme vytvořili zcela nový tým. Ze Slovenska přišla Odehnalová, která je společně s další naší hráčkou Špičkovou v české futsalové reprezentaci.“
Jaký je současný cíl družstva?
„Chtěli bychom v první části dosáhnout umístění v první čtyřce, která bude hrát o postup a nikoliv jako druhé kvarteto o záchranu. V tom případě bych si mohl dovolit ve druhé části soutěže dávat více příležitosti mladším a nezkušeným hráčkám, které by se do družstva lépe zapracovaly, neboť by nemusely hrát pod tlakem s obavou o udržení v soutěži. Ale jsme teprve na začátku, v němž jsme prohráli s Teplicemi na nedobře udržovaném trávníku v blízké obci, kde Teplice mají své domácí hřiště.“
Miloslav Vlašic