Historie

Od vzniku až k městysu

Dějiny starobylé Líšně sahají daleko do středověku. První ověřená písemná zpráva o Líšni pochází z roku 1306. Jak ale dokazují archeologické nálezy, bylo území v okolí Líšně osídleno již v pravěku. Archeologické průzkumy prováděné na Starých zámcích prokázaly v této lokalitě husté osídlení slovanskými kmeny.

Městysem se Líšeň stala za krále Ferdinanda I. Získala tak práva trhovců a znak – červený štít s dřevěným vinným lisem. Právem se tehdy malé městečko nazývalo místem dobrého obchodu a spíží města Brna.

Propojení s Brnem v roce 1905

Historickým okamžikem pro městys Líšeň bylo propojení s Brnem místní dráhou, takzvanou Karolínkou, v roce 1905. Poté započal v Líšni čilý stavební ruch. Rozvoj Líšně přerušila 1. světová válka, do které narukovala většina mužského obyvatelstva.

Za 2. světové války byla v blízkosti Líšně vybudována továrna, která sloužila zbrojnímu průmyslu. Řada líšeňských občanů zde našla zaměstnání. Pod Stránskou skálou byly vybudovány rozsáhlé podzemní prostory, které měly sloužit vojenským účelům. Z těchto důvodů se továrna ke konci války stala strategickým místem bombardování a leteckých náletů spojenců.

Z nařízení říšského protektora v roce 1944 byla Líšeň připojena k městu Brnu a stala se jeho součástí. Jednokolejná trať Karolínky byla přebudována na dvoukolejnou, trať byla elektrifikována a do Líšně začala jezdit tramvaj. Konečná stanice byla v místech dnešního Technického muzea.

Kulturní památky

Na území Líšně se nachází několik významných kulturních památek. Jednou z nejvýznamnějších je kostel svatého Jiljí, který se za dobu svého trvání několikrát přestavoval a upravoval. Nalézá se na náměstí Karla IV. a do dnešní podoby byl dostaven a přebudován v roce 1895. Další kulturní památkou je líšeňský zámek s rozsáhlým parkem. Na líšeňském panství se vystřídalo několik majitelů. Posledními majiteli panství byla významná šlechtická rodina Belcredi. Dominantu nad Líšní vytváří kaple zasvěcená Panně Marii – pomocnici křesťanů. Objekt kaple je zařazen do seznamu kulturních památek Ministerstva kultury. Od kaple na Kostelíčku je krásný výhled na celou Líšeň a daleké okolí. Zvláště v měsíci květnu, červenci a říjnu se zde scházejí věřící k pobožnostem.

Období komunismu

Po 2. světové válce byl v Líšni vytvořen prozatímní Místní národní výbor, který po roce 1948 ovládli představitelé kumunistické strany. V 50. letech byla zbourána stará radnice a místní národní výbor se přestěhoval do domu, znárodněného rodině Kolejkové. Zde působil až do 60. let, kdy se přestěhoval do uvolněných prostor znárodněného líšeňského zámku. V roce 1975 v rámci centralizace se Líšeň stala součástí obvodu Brno IV., se sídlem na Křenové ulici, a Místní národní výbor Brno XII. zanikl. Tento stav trval do roku 1990, kdy se Líšeň stala znovu samostatnou městskou částí.

V 50. letech byla stará zástavba Líšně postupně plynofikována, byl zaveden městský vodovod, veřejné osvětlení a některé ulice byly odkanalizovány. Megalomanským projektem této doby bylo vybudování areálu pro konání Mírových slavností, takzvaného Gottwaldova údolí. Mírové slavnosti se konaly každoročně ke konci měsíce června a zúčastňovali se jich nejvyšší komunističtí funkcionáři. Poslední velkou událostí, která se zde konala, byl Romský festival v roce 1990, kterého se kromě prezidenta Václava Havla zúčastnily i početné skupiny Romů ze zahraničí.

Krásné okolí

Líšeň má velice krásné přírodní okolí, skýtající téměř neomezené možnosti k aktivnímu i pasívnímu odpočinku. Mariánské údolí, nacházející se v romantickém údolí Říček, s několika vodními nádržemi, obklopené hustými lesy a propojené udržovanými cestami, patří k nejnavštěvovanějším místům. Zároveň je i vhodným výchozím bodem pro pěší turistiku, cyklistiku a v neposlední řadě i k projížďkám na koních. Návštěvníkům Mariánského údolí jsou kromě areálu pro parkur a dětského zábavního areálu k dispozici i restaurace a stánky s občerstvením.

Líšeň měla odpradávna i svůj folklór, svoje zvyky a své typické nářečí. Některé zvyky jako jsou hody (1. září na svátek svatého Jiljí), líšeňské tance a líšeňský kroj se udržely dodnes. Národopisné soubory Stará Líšeň, Líšňáci a dětský soubor Líšňáček reprezentují Líšeň i na zahraničních folklórních festivalech. Díky jim se může dnešní mladá generace seznámit s bohatou kulturní tradicí Líšně. Z Líšně také vzešla řada významných osobností z oblasti vědy, kultury, umění a sportu.

Podrobná historie líšně

 

Související články

Panna Marie v třešních 12. 4. 2024 Kultura Historie
Francouzské vojsko v Líšni. 12. 4. 2024 O Líšni Historie
Zastavme se v ulicích pojmenovaných po přírodovědcích 29. 3. 2021 Kultura Historie
Líšeňské ulice pojmenované po umělcích 7. 3. 2021 Kultura Historie
Které líšeňské ulice se jmenují po prvorepublikových komunistech? 6. 2. 2021 Život v Líšni Historie
Josef Otisk: líšeňský hrdina se narodil před 110 lety 31. 1. 2021 Historie
Zastavme se v ulicích 10. 1. 2021 Život v Líšni Historie
Povídání Josefa Trávníčka o vánočních zvycích v Líšni 20. 12. 2020 Kultura Historie Život v Líšni
Vánoce, Vánoce přicházejí... 2. 12. 2020 Zastupitelstvo Historie
Neobvyklé hroby se zlatými předměty v Líšni a na Žuráni 1. 10. 2020 Zajímavosti v Líšni a okolí Historie
Zářijové události v Líšni před devadesáti lety a dnes 1. 9. 2020 Líšeňské noviny Historie
Dobývání kamene v Líšni a příběhy s tím spojené 1. 7. 2020 Život v Líšni Historie
Podrobná historie Líšně 16. 5. 2020 Historie
Poklad v Líšni se významně rozrostl 15. 5. 2020 Líšeňské noviny Historie
Líšeň a její obchodníci očima spisovatelů 15. 5. 2020 Život v Líšni Historie
1 2