Líšeňské ulice a historie jejich názvů
Odkaz na encyklopedii Brna:
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=4551&qd=21
B
Bačovského
Karel Bačovský (1902–1941), líšeňský občan, popravený v Kounicových kolejích nacisty pro účast v odboji.
1948 Bačovského
Bartákova
Oldřich Barták (1910–1945), aktivní účastník II. odboje, popravený nacisty v Buchenwaldu.
Alois Barták (1878–1951), zakládající člen KSČ, zasloužilý stranický funkcionář a propagátor bezvěreckého hnutí.
1978 Bartákova (podle Aloise Bartáka)
1991 Bartákova (podle Oldřicha Bartáka)
Bednaříkova
Miloslav Bednařík (1965–1989), několikanásobný mistr světa ve sportovní střelbě a nositel stříbrné medaile z Olympijských her 1988.
1978 Tondlova
1991 Bednaříkova
Belcrediho
Egbert hrabě Belcredi (1816–1894), významný český politik a národohospodář, majitel líšeňského panství.
1884 Zábranská (Hintertorgasse)
1918 Fochova (Fochgasse)
1939 Fochgasse – Fochova
1942 Hintertorgasse – Zábranská
1945 Fochova
1948 Zábranská
1950 Budovatelská
1991 Belcrediho
Bodlákova
Milan Bodlák (1922–1945), líšeňský občan, který padl jako pilot, příslušník 311. čs. letecké bombardovací jednotky v Anglii, podplukovník in memoriam.
1948 Bodlákova
Bratří Pelíšků
Jan Pelíšek (1888–1942) a Josef Pelíšek (1906–1942), líšeňští občané umučení nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji.
1948 Bratří Pelíšků
Bratří Sapáků
Jarolím Sapák (1919–1996), letecký mechanik 311. bombardovací perutě v Anglii, nositel četných vyznamenání za odvahu a statečnost, líšeňský rodák, aktivní účastník II. odboje na západní frontě.
František Sapák (1914–1989), člen 311. bombardovací perutě v Anglii, kde pracoval jako příslušník technických služeb v letech 1940–1945, líšeňský rodák, aktivní účastník II. odboje na západní frontě.
Pojmenování bylo rozšířeno o Jakuba Sapáka, 1916-2003, který byl rovněž pilotem 311. bombardovací perutě. Jakub Sapák se vyznamenal v bitvě o Anglii a za tyto zásluhy získal britské státní občanství. Zemřel 6. září 2003 v Anglii. V roce 1991 byl rozkazem ministra obrany ČSFR mimořádně povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě.
Schváleno: 21. 12. 2004
1997 Bratří Sapáků
Breitcetlova
Jindřich Breitcetl (1913–1943), líšeňský rodák, letec, pilot 311. čs. bombardovací perutě v Anglii, účastník západního odboje, zahynul při bojové operaci nad Biskajským zálivem a byl In memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
1948 Breitcetlova
Bukovského
Stanislav Bukovský (1989–1942), právník, líšeňský starosta ČOS a významný sokolský činovník, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji.
1938 Vrchlického (Vrchlickýgasse)
1939 Vrchlickýgasse – Vrchlického
1945 Vrchlického
1946 Bukovského
E
Elplova
Eduard Elpl (1871–1959), řídící učitel v Líšni, osvětový pracovník a dlouholetý kronikář Líšně.
Mirek Elpl (1905–1960), moravský spisovatel, překladatel a básník, syn Eduarda Elpla z Líšně.
1978 Karly Pfeiferové
1991 Elplova
F
Fučíkova
Julius Fučík (1872–1916), český hudební skladatel populární hudby.
1907 Havlíčkova (Havlíčekgasse)
1939 Havlíčekgasse – Havlíčkova
1945 Havlíčkova
1946 Fučíkova
G
Goldova
Jaroslav Golda (1893–1943), podplukovník čs. armády a ruský legionář, popraven nacisty proúčast v odboji ve skupině Obrana národa, kde zastával funkci pro Brno-Město.
1995 Goldova
H
Habří
Podle starého názvu místní polní tratě.
1945 Samoty č. 1689, 1887, 1876, 1041
1991 Habří
Hájkova
Evžen Hájek (1913–1943), důstojník čs. armády, účastník protifašistického odboje ve skupině Obrana národa, popraven nacisty.
Václav Hájek (1886–1967), zakládající člen KSČ a funkcionář v Řečkovicích, účastník II. od- boje, po návratu z vězení činný ve stranických a veřejných funkcích.
1978 Hájkova (po Václavu Hájkovi)
1991 Hájkova (po Evženu Hájkovi)
Herbenova
Jan Herben (1857–1936), český spisovatel, novinář a politik.
1918 Kosmákova (Kosmákgasse)
1939 Kosmákgasse – Kosmákova
1945 Kosmákova
1946 Herbenova
Heydukova
Adolf Heyduk (1835–1923), český lyric. básník.
1918 Svatopluka Čecha (Svatopluk-Čech-Gasse)
1939 Svatopluk-Čech-Gasse – Svatopluka Čecha
1945 Svatopluka Čecha
1946 Heydukova
Hochmanova
Jaroslav Hochman (1925–1943), účastník II. odboje, za pokus o ilegální překročení hranic uvězněn a umučen nacisty v koncentračním táboře.
Bohumil Hochman (1909–1950), předválečný člen KSČ, funkcionář a organizátor znárodňování průmyslu na Moravě.
1978 Hochmanova (podle Bohumila Hochmana)
1991 Hochmanova (podle Jaroslava Hochmana)
Holzova
Josef Holz (1862–1937), líšeňský zasloužilý lékař, sociální a zdravotní pracovník, lidumil.
1938 Dra Josefa Holze (Dr Josef-Holz-Gasse)
1939 Dr Josef-Holz-Gasse – Dra Josefa Holze
1945 Dra Josefa Holze
1946 Holzova
Horákovská
Podle nedaleké obce Horákova, položené východně od Líšně.
1884 Ráj (Paradiesgasse)
1918 Legionářská (Legionärengasse)
1939 Legionärengasse – Legionářská
1939 Paradiesgasse – Ráj
1945 Ráj
1946 Horákovská
Horníkova
Ladislav Horník (1907–1940), učitel, člen KSČ, pracovník komunistického mládežnického hnutí, umučen nacisty pro účast v odboji.
1978 Horníkova
Houbalova
Václav Houbal (1913–1974), lékař-internista, odborník na infekční choroby, zakladatel tělovýchovného lékařství, líšeňský občan.
1978 Noskova
1991 Houbalova
Hřbitovní
Podle polohy ulice u někdejšího hřbitova.
1884 Hřbitovní, též Krchůvek (Friedhofgasse)
1939 Friedhofgasse – Hřbitovní
1945 Hřbitovní
Hubrova
Jan Hubr (1904–1941), funkcionář Komsomolu, Levé fronty a Arsu, umučený nacisty pro účast
v odboji.
1978 Hubrova
CH
Chmelnice
Název připomíná staré pěstování chmele v lokalitě ulice.
1918 Chmelnice (Hopfenfeld)
1939 Hopfenfeld – Chmelnice
1945 Chmelnice
J
Jablonského
Boleslav Jablonský (1813–1881), český básník a národní buditel.
1918 Čelakovského (Čelakovskýgasse)
1939 Čelakovskýgasse – Čelakovského
1945 Čelakovského
1946 Jablonského
Jateční
Podle polohy ulice v blízkosti někdejších jatek.
1919 Nad porážkou (Ob dem Schlachthof)
1921 Marxova (Marxgasse)
1939 Marxgasse – Marxova
1939 Ob dem Schlachthof – Nad porážkou
1945 Nad porážkou
1946 Jateční
Jedovnická
Podle Jedovnic, městečka ležícího severovýchodně od Brna uprostřed rekreační oblasti s velkým rybníkem.
1918 Samoty č. 1354, 1448, 1896 (Einzelhöfe)
1978 třída Vítězného února + Samoty č. 1354, 1448, 1896
1990 Jedovnická
Jírova
Karel Jíra (1904–1943), člen a funkcionář KSČ, umučený nacisty pro účast v odboji.
1978 Jírova
Josefy Faimonové
Josefa Faimonová (1911–1943), líšeňská občanka, kolportérka ilegálního Komunistického tisku, popravená nacisty pro účast v odboji.
1978 Josefy Faimonové
K
Karolíny Světlé
Karolína Světlá, vl. jménem Johana Mužáková (1830–1899), česká spisovatelka a podporovatelka ženského hnutí.
1920 Palackého (Palackýgasse)
1938 Školní (Schulgasse)
1939 Schulgasse – Školní
1945 Školní
1946 Karolíny Světlé
Klajdovská
Podle staré líšeňské zájezdní hospody zv. Klajdovka, podle tradice nazvané po jistém Klajdovi z Líšně, který v ní měl první svatební hostinu.
1884 Klajdovská (Klajdovka-Gasse)
1939 Klajdovka – Gasse – Klajdovská
1945 Klajdovská
Pozn.: před rokem 1884 nesla ulice hanlivý název Blechálov.
Klicperova
Václav Kliment Klicpera (1792–1859), český básník, dramatik a národní buditel.
1918 Komenského (Comeniusgasse)
1939 Comeniusgasse – Komenského
1945 Komenského
1946 Klicperova
Kniesova
Jan Knies (1860–1937), učitel a významný moravský archeolog.
1918 Jungmannova (Jungmanngasse)
1939 Jungmanngasse – Jungmannova
1945 Jungmannova
1946 Kniesova
Kocourkova
Ladislav Kocourek (1918–1943), čs. letec, důstojník, líšeňský rodák, padlý v letecké bitvě nad Anglií.
1948 Kocourkova
Konradova
Kurt Konrad (1908–1941), redaktor Rudého práva a Tvorby, levicový komunistický intelektuál, popravený nacisty pro účast v odboji.
1978 Konradova
Kosíkova
Antonín Kosík (1894–1942), organizátor brněnského dělnictva a jeho spolků, umučený nacisty
v koncentračním táboře pro účast v odboji.
1978 Kosíkova
Kostelíček
Podle starého názvu polní tratě U kostelíčka, původně votivní kaple z r. 1630, zbořené 1785, pod návrším zv. Na kostelíčku s dnešní stávající kaplí.
1907 Kostelíček (Kirchlein)
1939 Kirchlein – Kostelíček
1945 Kostelíček
Kotlanova
Karel Kotlan (1900–1942), zakládající člen KSČ a funkcionář, propagátor přátelství se SSSR, popravený nacisty pro účast v odboji.
1978 Bratří Kotlanů
1991 Kotlanova
Kotulánova
Eduard Kotulán (1880–1942), líšeňský občan, člen KSČ, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji.
1948 Kotulánova
Koutného
Josef Koutný (1909–1953), filosof a teolog, ředitel Sušilových kolejí v Brně, zastánce lidských práv, ubit při výslechu státní bezpečností v Brně.
Tomáš Koutný (1879–1958), zakládající člen KSČ, vlivný funkcionář strany, poslanec Národního shromáždění.
1978 Koutného (podle Tomáše Koutného)
1991 Koutného (podle Josefa Koutného)
Krameriova
Václav Matěj Kramerius (1753–1808), český spisovatel, novinář, vydavatel, knihkupec a národní buditel.
1918 Dobrovského (Dobrovskýgasse)
1939 Dobrovskýgasse – Dobrovského
1945 Dobrovského
1946 Krameriova
Kubelíkova
Jan Kubelík (1880–1940), český houslový virtuos a pedagog.
1918 Křížkovského (Křížkovskýgasse)
1939 Křížkovskýgasse – Křížkovského
1945 Křížkovského
1946 Kubelíkova
1948 Kubelíkova + Josefy Fajmonové
1978 Kubelíkova
Kubíkova
Jan Kubík (1883–1943), účastník II. odboje, popravený nacisty spolu se svojí manželkou Apolonií (1890–1943), za poskytnutí úkrytu ilegálnímu pracovníkovi.
Otakar Kubík (1900–1973), zakládající člen KSČ, významný stranický funkcionář a ředitel Krajské politické školy v Brně.
1978 Kubíkova (po Otakaru Kubíkovi)
1991 Kubíkova (po Janu a Apolonii Kubíkových)
Kučerova
František Kučera (1902–1941), líšeňský občan, popravený nacisty v Kounicových kolejích v Brně pro účast v odboji KSČ.
1944 Schulgasse – Školní v r. 1945 nepojmenováno
1948 Kučerova
L
Letecká
Na počest všech zahraničních účastníků II. odboje v řadách letectva, kteří v tomto boji položili svůj život.
1998 Letecká
Leskauerova
Jindřich Leskauer (1917-1944), brněnský rodák, účastník II. odboje jako letec-poručík, pilot 311. bombardovací perutě v Anglii. Zahynul nad Německem. V roce 1991 povýšen – podplukovník in memoriam.
Vznik ulice: 11. 9. 1997.
M
Macháčkova
Václav Macháček (1895–1941), líšeňský občan, důstojník čs. armády, umučený nacisty pro účast v odboji.
1948 Macháčkova
Malečkova
Ferdinand Maleček (1894–1918), líšeňský rodák, ruský legionář padlý v bitvě u Marjanovky.
před 1948 Kandia (Kandia)
1948 Malečkova
Mariánské údolí
Marie hraběnka z Fünfkirchenu (1798–1860), manželka Eduarda hraběte Belcrediho (1786–1838), spolu s ním zakladatelka líšeňské větve Belcrediů a matka Egberta (1816–1894), Edmunda (1821–1896) a Richarda (1823–1902) hrabat Belcrediů.
1884 Mariánské údolí (Mariathal, též Mariatal)
1939 Mariental – Mariánské údolí
1945 Mariánské údolí
1949 Gottwaldovo údolí
1990 Mariánské údolí
Markovičova
Ivan Markovič (1888–1944), slovenský básník, přítel českého lidu a jeho kultury, podporovatel česko-slovenské vzájemnosti, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji.
1923 Štefánikova (Štefánikgasse)
1939 Štefánikgasse – Štefánikova
1942 Nerudagasse – Nerudova
1945 Nerudova
1946 Markovičova
Mařákova
Julius Mařák (1832–1899), český malíř-krajinář.
1921 Smetanova (Smetanagasse)
1939 Smetanagasse – Smetanova
1945 Smetanova
1946 Mařákova
Masarova
Stanislav Masar (1902–1941), člen a funkcionář KSČ, ileg. krajský vedoucí v Brně, umučený nacisty pro účast v odboji.
1978 Masarova
Mezicestí
Podle polohy ulice ve vidlici výpadových cest z Brna.
1919 Mezi cestami (Zwischen den Wegen)
1939 Zwischen den Wegen – Mezi cestami
1945 Mezi cestami
1946 Mezicestí
Mifkova
Josef Mifek (1911–1943), stolař, líšeňský občan a protifašistický bojovník, popraven nacisty pro účast v odboji.
1978 Mifkova
Michalova
Josef Michal (1901–1942), dělník, zakladatel Komsomolu v Brně, sekretář Kominterny mládeže, interbrigadista, umučený nacisty pro účast v odboji.
1978 Michalova
Martina Kříže
Martin Kříž (1841–1916), moravský archeolog a krasový badatel, líšeňský rodák.
1918 Dra Martina Kříže (Dr-Martin-Kříž-Gasse)
1939 Dr-Martin-Kříž-Gasse – Dra Martina Kříže
1945 Dra Martina Kříže
1946 Martina Kříže
Molákova
Josef Molák (1893–1943), zakládající člen KSČ, tajemník Mezinárodní federace železničářů v ČSR, ilegální odbojový pracovník, zastřelen v boji s gestapem při zatýkání.
1978 Molákova
N
Nad lomem
Podle polohy ulice v blízkosti vrcholu lomu na Hádech.
1995 Nad lomem
náměstí Karla IV.
Karel IV. (1316–1378), český král zv. Otec vlasti a římský císař.
1920 náměstí Masarykovo
1938 náměstí Karla IV. (Karls-IV.-Platz)
1939 Karls-IV.-Platz – náměstí Karla IV.
1945 náměstí Karla IV.
Neklež
Podle starého názvu místní polní tratě.
1940 Ob der Neklež – Nad Nekleží, též Nad nekleží
1945 Nad Nekleží
1946 Neklež
Nešverova
Josef Nešvera (1842–1914), moravský hudební skladatel.
1925 Nad vinohrady (Ob den Weinbergen)
1939 Ob den Weinbergen – Nad vinohrady
1945 Nad vinohrady
1946 Nešverova
Nivky
Podle starého názvu místní polní tratě.
1918 K nivkám (Flurgasse)
1939 Flurgasse – K nivkám
1945 K nivkám
1946 Nivky
Novolíšeňská
Podle polohy ulice, která obtáčí líšeňské sídliště nazývané také Nová Líšeň.
1918 Samoty č. 1807, 1762
1978 třída Vítězného února + Samoty č. 1807, 1762
1990 Novolíšeňská
O
Obecká
Podle osady Obce, dnes součásti Ochoze u Brna, nedaleko Líšně.
1907 Mlýnská (Mühlgasse)
1939 Mühlgasse – Mlýnská
1945 Mlýnská
1946 Obecká
Ochozská
Podle obce Ochozu u Brna ležící severně od Líšně.
1919 Václavská (Wenzelgasse)
1939 Wenzelgasse – Václavská
1945 Václavská
1946 Ochozská
Ondráčkova
Jaroslav Ondráček (1884–1941), líšeňský starosta, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji KSČ.
1884 Dlouhá + Mariánské údolí (Lange Gasse + Mariental)
1920 Wilsonova + Mariánské údolí (Wilsongasse + Marientál)
1939 Lange Gasse + Mariental – Dlouhá + Mariánské údolí
1945 Dlouhá + Mariánské údolí
1946 Ondráčkova + Mariánské údolí
1967 Ondráčkova
Otiskova
Josef Otisk (1911-1986), příslušník čs. zahraniční armády za II. světové války, parašutista, velitel skupiny WOLFRAM vysazené z Velké Británie, nositel řady vyznamenání za statečnost. Komunistickým režimem degradován a perzekuován.
Vznik ulice: 11.9.1997
P
Podbělová
Podle jarní květiny podbělu, která se v hojném počtu vyskytuje v přírodním okolí.
Vznik ulice: 14. 5. 1998
Pod cestou
Podle polohy ulice pod starou lesní cestou do Mariánského údolí.
1974 Staré zámky
1991 Pod cestou
Podhorní
Podle polohy ulice na úpatí svahu návrší zv. Kostelíček.
1884 Podhorní (Unterm Berg)
1939 Unterm Berg – Podhorní
1945 Podhorní
Podlesná
Podle polohy ulice pod zalesněným kopcem zv. Kostelíček.
1948 Záleského
1994 Podlesná
Podolská
Podle směru ulice do sousední obce Podolí.
1925 U mlýnů (Bei den Mühlen)
1939 Bei den Mühlen – U mlýnů
1945 U mlýnů
1946 Podolská
Podruhova
Tomáš Podruh (1896-1942), podplukovník čs. armády, účastník II. odboje ve skupině generála Všetičky, velitel kraje Brno-město, popraven v Berlíně. V roce 1947 povýšen – plukovník in memoriam.
Vznik ulice: 11.9.1997
Pohankova
František Pohanka (1902–1942), líšeňský občan, člen KSČ, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji.
před 1884 Panská (Herregasse)
1884 Belcrediho (Belcredigasse)
1939 Belcredigasse – Belcrediho
1945 Belcrediho
1951 Pohankova
Poláčkova
František Poláček (1901–1975), líšeňský lékař, sociální pracovník, funkcionář ČsČk, autor řady osvětových zdravotnických akcí, známý svým statečným postojem v době nacistické okupace.
1978 Štětkova
1991 Poláčkova
Poledníkova
Jaroslav Poledník (1920–1941), důstojník čs. letectva, líšeňský rodák, padlý v bitvě o Anglii
a povýšený v r. 1991 do hodnosti podplukovníka in memoriam.
1884 Ráj (Paradiesgasse)
1918 Legionářská (Legionärengasse)
1939 Paradiesgasse - Ráj
1945 Ráj
1948 Poledníkova
Popelákova
Jan Popelák (1920–1942), líšeňský rodák, člen KSČ a funkcionář proletářské tělovýchovy, umučený nacisty pro účast v odboji.
1978 Popelákova
Poslušného
Ondřej Poslušný (1914–1943), židenický rodák, účastník II. odboje jako vojín čs. armádního sboru ve Francii, poté letec-poručík, pilot 312. perutě v Anglii. Padl nad Francií. V roce 1991 povýšen – plukovník in memoriam.
1997 Poslušného
Prokopa Velikého
Prokop Veliký (†1434), husitský vojevůdce, politik a ideolog.
1919 Prokopa Velikého (Prokop-Veliký-Gasse)
1939 Prokop-Veliký-Gasse – Prokopa Velikého
1945 Prokopa Velikého
Puchýřova
Vincenc Puchýř (1902–1942), zakládající člen KSČ, aktívní funkcionář FDTJ, umučený nacisty pro účast v odboji.
1978 Puchýřova
R
Rašelinová
Podle někdejšího charakteru půdy v lokalitě ulice.
1923 Moorgrunty (Moorgrund)
1939 Moorgrund – Moorgrunty
1945 Moorgrunty
1946 Rašelinová
1978 Rašelinová + Hrazdirova
1991 Rašelinová
Richarda Knose
Richard Knos (1899–1941), líšeňský dělník, člen KSČ, popravený nacisty v Kaunicových kolejích pro účast v odboji.
1956 Richarda Knose
Rotreklova
František Rotrekl (1888–1954), zakládající člen a funkcionář KSČ, poslanec a veřejný pracovník, vězněný nacisty pro účast v odboji.
1978 Rotreklova
Rovnoběžná
Podle charakteru a polohy ulice rovnoběžně s hlavní obvodovou komunikací.
1995 Rovnoběžná
Ř
Říčky
Podle starého zeměpisného názvu celého údolí toku Říčky.
1918 Samota Muchova bouda č. 1431
1991 Říčky
S
Salajní
Název připomíná někdejší místní výrobu potaše – salajky.
1884 Salajní (Salajka-Gasse)
1939 Salajka-Gasse – Salajní
1945 Salajní
Pozn.: V roce 1921 se pro tuto ulici objevuje název Hybešova, ale ten mizí kolem roku 1938.
Samoty
Podle charakteru roztroušené zástavby lokality.
1918 Samoty (Einzelhöfe)
1939 Einzelhöfe – Samoty
1945 Samoty
Sedláčkova
Stanislav Sedláček (1903–1941), líšeňský rodák, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v komunistickém odboji.
1948 Sedláčkova (pův. u ulice Klicperovy, zrušena 1997)
1997 Sedláčkova (název přenesen ze zrušené ulice na dnešní místo)
Scheinerova
Josef Scheiner (1861–1932), český veřejný pracovník, starosta Čs. obce sokolské, žák M. Tyrše, teoretik a propagátor sokolských myšlenek.
1935 Tyršova (Tyršgasse)
1939 Tyršgasse – Tyršova
1942 Neue Gasse – Nová
1945 Nová
1946 Scheinerova
Slíny
Podle jílovité konsistence půdy v okolí ulice.
1923 Slíny (Lehmgruben)
1939 Lehmgruben – Slíny
1945 Slíny
Staré zámky
Podle starého názvu místní polní tratě.
1974 Staré zámky
Strnadova
Josef Strnad (1865–1929), zakládající člen KSČ i DTJ Lassale, předseda Svazu proletářských bezvěrců a funkcionář FDTJ.
Změna honorifikační dedikace názvu ulice Strnadovy, nyní:
Po Antonínu Strnadovi, 1907-1943, aktivním účastníku národního odboje za II. světové války. Za činnost v organizaci „Obrana národa“ byl Antonín Strnad v r. 1939 zatčen gestapem a v r. 1943 popraven. Prezident republiky udělil Antonínu Strnadovi in memoriam v r. 1946 vyznamenání „Čs.válečný kříž 1939“. Ministr vnitra téhož roku „Pamětní odznak druhého národního odboje“. Jeho jméno uvádí i pamětní deska umístěná v budově České pojišťovny, a. s., Brno, Moravské náměstí.
Schváleno: 21. 12. 2004
1978 Strnadova
Střelnice
Podle někdejší střelnice v nedalekém lomu.
1919 Střelnice + Samoty (Schiess-Stätte + Einöde)
1939 Schiess-Stätte + Einöde – Střelnice + Samoty
1945 Střelnice + Samoty č. 1655, 2439, 683, I.
1991 Střelnice
Svánovského
Rudolf Svánovský (1895–1941), líšeňský rodák, zakládající člen KSČ a FDTJ na Brněnsku, popravený v Kounicových kolejích nacisty pro účast v odboji KSČ.
1978 Svánovského
Synkova
Viktor Synek (1903–1942), funkcionář Rudých odborů a Komsomolu, člen I. ilegálního ÚV KSČ, popravený nacisty pro účast v komunistickém odboji.
1978 Synkova
Š
Ševelova
Martin Ševela (1898–1945), administrátor Lidových novin, člen Čs. strany lidové, umučený nacisty pro účast v odboji a vyznamenaný čs. válečným křížem in memoriam.
1978 Ševelova
Šilarova
František Šilar (1887–1931), líšeňský občan, který se zasloužil o rozvoj obce a její společenský život.
1938 Šilarova (Šilargasse)
1939 Šilargasse – Šilarova
1945 Šilarova
Šimáčkova
Matěj Anastasius Šimáček (1860–1913), český spisovatel a publicista.
před 1884 Příhony
1884 Budín (Budin)
1938 Jiráskova (Jirásekgasse)
1939 Jirásekgasse – Jiráskova
1945 Jiráskova
1946 Šimáčkova
Štefáčkova
Antonín Štefáček (1896–1942), zedník, člen KSČ, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v komunistickém odboji.
1978 Štefáčkova
Štítného
Tomáš Štítný ze Štítného (asi 1333–1405), český náboženský myslitel, filozof a spisovatel.
1935 Husova (Husgasse)
1939 Husgasse – Husova
1945 Husova
1946 Štítného
T
Trnkova
Jaroslav Trnka (1911–1941), líšeňský rodák, dělník, člen a funkcionář KSČ, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v komunistickém odboji.
1884 Brněnská (Brünner Gasse)
1939 Brünner Gasse – Brněnská
1945 Brněnská
1946 Hoškova
1967 Trnkova
V
Vavákova
František Jan Vavák (1741–1816), rychtář v Milčicích, český písmák, kronikář a národní buditel.
1919 Sušilova (Sušilgasse)
1939 Sušilgasse – Sušilova
1945 Sušilova
1946 Vavákova
Velatická
Podle nedaleké obce Velatic.
1919 Nad kapličkou (Ob der Kapelle)
1939 Ob der Kapelle – Nad kapličkou
1945 Nad kapličkou
1946 Velatická
Velká Klajdovka
Podle starého názvu býv. zájezdního hostince Klajdovky umístěného na vyšším návrší nad Líšní.
1989 Velká Klajdovka (pův. v katastru Židenice)
1995 Velká Klajdovka (název přenesen na ulici v katastru Líšeň)
Vlkova
Rudolf Vlk (1908–1943), železničář brněnského nádraží, aktivní účastník II. odboje ve skupině Obrana národa, popraven nacisty.
František Vlk (1896–1972), zakládající člen KSČ a FDTJ, pokladník KSČ v Brně-Kr. Poli, účastník ilegální práce, po r. 1945 první předseda ROH v Králopolské strojírně a funkcionář KSČ.
1978 Vlkova (po Františku Vlkovi)
1991 Vlkova (po Rudolfu Vlkovi)
W
Wintrova
Zikmund Winter (1846–1912), český historik a spisovatel.
1938 Stojanova (Stojangasse)
1939 Stojangasse – Stojanova
1945 Stojanova
1946 Wintrova
Z
Zahradní
Podle charakteru ulice.
1884 Zahradní (Gartengasse)
1939 Gartengasse – Zahradní
1945 Zahradní
1948 Zahradní + Marie Uherkové
1974 Zahradní
Za klášterem
Podle polohy ulice za budovami pův. kláštera sester.