Historie líšeňských ulic

Odkaz na encyklopedii Brna:
http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=4551&qd=21

 

B

Karel Bačovský (1902–1941), líšeňský občan, popravený v Kounicových kolejích nacisty pro účast v odboji.

1948 Bačovského

Oldřich Barták (1910–1945), aktivní účastník II. odboje, popravený nacisty v Buchenwaldu.

Alois Barták (1878–1951), zakládající člen KSČ, zasloužilý stranický funkcionář a propagátor bezvěreckého hnutí.

1978 Bartákova (podle Aloise Bartáka)

1991 Bartákova (podle Oldřicha Bartáka)

Miloslav Bednařík (1965–1989), několikanásobný mistr světa ve sportovní střelbě a nositel stříbrné medaile z Olympijských her 1988.

1978 Tondlova

1991 Bednaříkova

Egbert hrabě Belcredi (1816–1894), významný český politik a národohospodář, majitel líšeňského panství.

1884 Zábranská (Hintertorgasse)

1918 Fochova (Fochgasse)

1939 Fochgasse – Fochova

1942 Hintertorgasse – Zábranská

1945 Fochova

1948 Zábranská

1950 Budovatelská

1991 Belcrediho

Milan Bodlák (1922–1945), líšeňský občan, který padl jako pilot, příslušník 311. čs. letecké bombardovací jednotky v Anglii, podplukovník in memoriam.

1948 Bodlákova

Jan Pelíšek (1888–1942) a Josef Pelíšek (1906–1942), líšeňští občané umučení nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji.

1948 Bratří Pelíšků

Jarolím Sapák (1919–1996), letecký mechanik 311. bombardovací perutě v Anglii, nositel četných vyznamenání za odvahu a statečnost, líšeňský rodák, aktivní účastník II. odboje na západní frontě.

František Sapák (1914–1989), člen 311. bombardovací perutě v Anglii, kde pracoval jako příslušník technických služeb v letech 1940–1945, líšeňský rodák, aktivní účastník II. odboje na západní frontě.

Pojmenování bylo rozšířeno o Jakuba Sapáka, 1916-2003, který byl rovněž pilotem 311. bombardovací perutě. Jakub Sapák se vyznamenal v bitvě o Anglii a za tyto zásluhy získal britské státní občanství. Zemřel 6. září 2003 v Anglii. V roce 1991 byl rozkazem ministra obrany ČSFR mimořádně povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě.

Schváleno: 21. 12. 2004

1997 Bratří Sapáků

Jindřich Breitcetl (1913–1943), líšeňský rodák, letec, pilot 311. čs. bombardovací perutě v Anglii, účastník západního odboje, zahynul při bojové operaci nad Biskajským zálivem a byl In memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

1948 Breitcetlova

Stanislav Bukovský (1989–1942), právník, líšeňský starosta ČOS a významný sokolský činovník, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji.

1938 Vrchlického (Vrchlickýgasse)

1939 Vrchlickýgasse – Vrchlického

1945 Vrchlického

1946 Bukovského

 

E

Eduard Elpl (1871–1959), řídící učitel v Líšni, osvětový pracovník a dlouholetý kronikář Líšně.

Mirek Elpl (1905–1960), moravský spisovatel, překladatel a básník, syn Eduarda Elpla z Líšně.

1978 Karly Pfeiferové

1991 Elplova

 

F

Julius Fučík (1872–1916), český hudební skladatel populární hudby.

1907 Havlíčkova (Havlíčekgasse)

1939 Havlíčekgasse – Havlíčkova

1945 Havlíčkova

1946 Fučíkova

 

G

Jaroslav Golda (1893–1943), podplukovník čs. armády a ruský legionář, popraven nacisty proúčast v odboji ve skupině Obrana národa, kde zastával funkci pro Brno-Město.

1995 Goldova

 

H

Podle starého názvu místní polní tratě.

1945 Samoty č. 1689, 1887, 1876, 1041

1991 Habří

Evžen Hájek (1913–1943), důstojník čs. armády, účastník protifašistického odboje ve skupině Obrana národa, popraven nacisty.

Václav Hájek (1886–1967), zakládající člen KSČ a funkcionář v Řečkovicích, účastník II. od- boje, po návratu z vězení činný ve stranických a veřejných funkcích.

1978 Hájkova (po Václavu Hájkovi)

1991 Hájkova (po Evženu Hájkovi)

Jan Herben (1857–1936), český spisovatel, novinář a politik.

1918 Kosmákova (Kosmákgasse)

1939 Kosmákgasse – Kosmákova

1945 Kosmákova

1946 Herbenova

Adolf Heyduk (1835–1923), český lyric. básník.

1918      Svatopluka Čecha (Svatopluk-Čech-Gasse)

1939      Svatopluk-Čech-Gasse – Svatopluka Čecha

1945      Svatopluka Čecha

1946      Heydukova

Jaroslav Hochman (1925–1943), účastník II. odboje, za pokus o ilegální překročení hranic uvězněn a umučen nacisty v koncentračním táboře.

Bohumil Hochman (1909–1950), předválečný člen KSČ, funkcionář a organizátor znárodňování průmyslu na Moravě.

1978 Hochmanova (podle Bohumila Hochmana)

1991 Hochmanova (podle Jaroslava Hochmana)

Josef Holz (1862–1937), líšeňský zasloužilý lékař, sociální a zdravotní pracovník, lidumil.

1938 Dra Josefa Holze (Dr Josef-Holz-Gasse)

1939 Dr Josef-Holz-Gasse – Dra Josefa Holze

1945 Dra Josefa Holze

1946 Holzova

Podle nedaleké obce Horákova, položené východně od Líšně.

1884 Ráj (Paradiesgasse)

1918 Legionářská (Legionärengasse)

1939 Legionärengasse – Legionářská

1939 Paradiesgasse – Ráj

1945 Ráj

1946 Horákovská

Ladislav Horník (1907–1940), učitel, člen KSČ, pracovník komunistického mládežnického hnutí, umučen nacisty pro účast v odboji.

1978 Horníkova

Václav Houbal (1913–1974), lékař-internista, odborník na infekční choroby, zakladatel tělovýchovného lékařství, líšeňský občan.

1978 Noskova

1991 Houbalova

Podle polohy ulice u někdejšího hřbitova.

1884 Hřbitovní, též Krchůvek (Friedhofgasse)

1939 Friedhofgasse – Hřbitovní

1945 Hřbitovní

Jan Hubr (1904–1941), funkcionář Komsomolu, Levé fronty a Arsu, umučený nacisty pro účast
v odboji.

1978 Hubrova

 

CH

Název připomíná staré pěstování chmele v lokalitě ulice.

1918 Chmelnice (Hopfenfeld)

1939 Hopfenfeld – Chmelnice

1945 Chmelnice

 

J

Boleslav Jablonský (1813–1881), český básník a národní buditel.

1918 Čelakovského (Čelakovskýgasse)

1939 Čelakovskýgasse – Čelakovského

1945 Čelakovského

1946 Jablonského

Podle polohy ulice v blízkosti někdejších jatek.

1919 Nad porážkou (Ob dem Schlachthof)

1921 Marxova (Marxgasse)

1939 Marxgasse – Marxova

1939 Ob dem Schlachthof – Nad porážkou

1945 Nad porážkou

1946 Jateční

Podle Jedovnic, městečka ležícího severovýchodně od Brna uprostřed rekreační oblasti s velkým rybníkem.

1918      Samoty č. 1354, 1448, 1896 (Einzelhöfe)

1978      třída Vítězného února + Samoty č. 1354, 1448, 1896

1990      Jedovnická

Karel Jíra (1904–1943), člen a funkcionář KSČ, umučený nacisty pro účast v odboji.

1978 Jírova

Josefa Faimonová (1911–1943), líšeňská občanka, kolportérka ilegálního Komunistického tisku, popravená nacisty pro účast v odboji.

1978 Josefy Faimonové

 

K

Karolína Světlá, vl. jménem Johana Mužáková (1830–1899), česká spisovatelka a podporovatelka ženského hnutí.

1920 Palackého (Palackýgasse)

1938 Školní (Schulgasse)

1939 Schulgasse – Školní

1945 Školní

1946 Karolíny Světlé

Podle staré líšeňské zájezdní hospody zv. Klajdovka, podle tradice nazvané po jistém Klajdovi z Líšně, který v ní měl první svatební hostinu.

1884 Klajdovská (Klajdovka-Gasse)

1939 Klajdovka – Gasse – Klajdovská

1945 Klajdovská

Pozn.: před rokem 1884 nesla ulice hanlivý název Blechálov.

Václav Kliment Klicpera (1792–1859), český básník, dramatik a národní buditel.

1918 Komenského (Comeniusgasse)

1939 Comeniusgasse – Komenského

1945 Komenského

1946 Klicperova

Jan Knies (1860–1937), učitel a významný moravský archeolog.

1918 Jungmannova (Jungmanngasse)

1939 Jungmanngasse – Jungmannova

1945 Jungmannova

1946 Kniesova

Ladislav Kocourek (1918–1943), čs. letec, důstojník, líšeňský rodák, padlý v letecké bitvě nad Anglií.

1948 Kocourkova

Kurt Konrad (1908–1941), redaktor Rudého práva a Tvorby, levicový komunistický intelektuál, popravený nacisty pro účast v odboji.

1978 Konradova

Antonín Kosík (1894–1942), organizátor brněnského dělnictva a jeho spolků, umučený nacisty
v koncentračním táboře pro účast v odboji.

1978 Kosíkova

Podle starého názvu polní tratě U kostelíčka, původně votivní kaple z r. 1630, zbořené 1785, pod návrším zv. Na kostelíčku s dnešní stávající kaplí.

1907 Kostelíček (Kirchlein)

1939 Kirchlein – Kostelíček

1945 Kostelíček

Karel Kotlan (1900–1942), zakládající člen KSČ a funkcionář, propagátor přátelství se SSSR, popravený nacisty pro účast v odboji.

1978 Bratří Kotlanů

1991 Kotlanova

Eduard Kotulán (1880–1942), líšeňský občan, člen KSČ, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji.

1948 Kotulánova

Josef Koutný (1909–1953), filosof a teolog, ředitel Sušilových kolejí v Brně, zastánce lidských práv, ubit při výslechu státní bezpečností v Brně.

Tomáš Koutný (1879–1958), zakládající člen KSČ, vlivný funkcionář strany, poslanec Národního shromáždění.

1978 Koutného (podle Tomáše Koutného)

1991 Koutného (podle Josefa Koutného)

Václav Matěj Kramerius (1753–1808), český spisovatel, novinář, vydavatel, knihkupec a národní buditel.

1918 Dobrovského (Dobrovskýgasse)

1939 Dobrovskýgasse – Dobrovského

1945 Dobrovského

1946 Krameriova

Jan Kubelík (1880–1940), český houslový virtuos a pedagog.

1918 Křížkovského (Křížkovskýgasse)

1939 Křížkovskýgasse – Křížkovského

1945 Křížkovského

1946 Kubelíkova

1948 Kubelíkova + Josefy Fajmonové

1978 Kubelíkova

Jan Kubík (1883–1943), účastník II. odboje, popravený nacisty spolu se svojí manželkou Apolonií (1890–1943), za poskytnutí úkrytu ilegálnímu pracovníkovi.

Otakar Kubík (1900–1973), zakládající člen KSČ, významný stranický funkcionář a ředitel Krajské politické školy v Brně.

1978 Kubíkova (po Otakaru Kubíkovi)

1991 Kubíkova (po Janu a Apolonii Kubíkových)

František Kučera (1902–1941), líšeňský občan, popravený nacisty v Kounicových kolejích v Brně pro účast v odboji KSČ.

1944 Schulgasse – Školní v r. 1945 nepojmenováno

1948 Kučerova

 

L

Na počest všech zahraničních účastníků II. odboje v řadách letectva, kteří v tomto boji položili svůj život.

1998 Letecká

Jindřich Leskauer (1917-1944), brněnský rodák, účastník II. odboje jako letec-poručík, pilot 311. bombardovací perutě v Anglii. Zahynul nad Německem. V roce 1991 povýšen – podplukovník in memoriam.

Vznik ulice: 11. 9. 1997.

 

M

Václav Macháček (1895–1941), líšeňský občan, důstojník čs. armády, umučený nacisty pro účast v odboji.

1948 Macháčkova

Ferdinand Maleček (1894–1918), líšeňský rodák, ruský legionář padlý v bitvě u Marjanovky.

před 1948 Kandia (Kandia)

1948 Malečkova

Marie hraběnka z Fünfkirchenu (1798–1860), manželka Eduarda hraběte Belcrediho (1786–1838), spolu s ním zakladatelka líšeňské větve Belcrediů a matka Egberta (1816–1894), Edmunda (1821–1896) a Richarda (1823–1902) hrabat Belcrediů.

1884 Mariánské údolí (Mariathal, též Mariatal)

1939 Mariental – Mariánské údolí

1945 Mariánské údolí

1949 Gottwaldovo údolí

1990 Mariánské údolí

Ivan Markovič (1888–1944), slovenský básník, přítel českého lidu a jeho kultury, podporovatel česko-slovenské vzájemnosti, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji.

1923 Štefánikova (Štefánikgasse)

1939 Štefánikgasse – Štefánikova

1942 Nerudagasse – Nerudova

1945 Nerudova

1946 Markovičova

Julius Mařák (1832–1899), český malíř-krajinář.

1921 Smetanova (Smetanagasse)

1939 Smetanagasse – Smetanova

1945 Smetanova

1946 Mařákova

Stanislav Masar (1902–1941), člen a funkcionář KSČ, ileg. krajský vedoucí v Brně, umučený nacisty pro účast v odboji.

 1978 Masarova

Podle polohy ulice ve vidlici výpadových cest z Brna.

1919 Mezi cestami (Zwischen den Wegen)

1939 Zwischen den Wegen – Mezi cestami

1945 Mezi cestami

1946 Mezicestí

Josef Mifek (1911–1943), stolař, líšeňský občan a protifašistický bojovník, popraven nacisty pro účast v odboji.

 1978 Mifkova

Josef Michal (1901–1942), dělník, zakladatel Komsomolu v Brně, sekretář Kominterny mládeže, interbrigadista, umučený nacisty pro účast v odboji.

 1978 Michalova

Martin Kříž (1841–1916), moravský archeolog a krasový badatel, líšeňský rodák.

1918 Dra Martina Kříže (Dr-Martin-Kříž-Gasse)

1939 Dr-Martin-Kříž-Gasse – Dra Martina Kříže

1945 Dra Martina Kříže

1946 Martina Kříže

Josef Molák (1893–1943), zakládající člen KSČ, tajemník Mezinárodní federace železničářů v ČSR, ilegální odbojový pracovník, zastřelen v boji s gestapem při zatýkání.

1978 Molákova

 

N

Podle polohy ulice v blízkosti vrcholu lomu na Hádech.

 1995 Nad lomem

Karel IV. (1316–1378), český král zv. Otec vlasti a římský císař.

1920 náměstí Masarykovo

1938 náměstí Karla IV. (Karls-IV.-Platz)

1939 Karls-IV.-Platz – náměstí Karla IV.

1945 náměstí Karla IV.

Podle starého názvu místní polní tratě.

1940 Ob der Neklež – Nad Nekleží, též Nad nekleží

1945 Nad Nekleží

1946 Neklež

Josef Nešvera (1842–1914), moravský hudební skladatel.

1925 Nad vinohrady (Ob den Weinbergen)

1939 Ob den Weinbergen – Nad vinohrady

1945 Nad vinohrady

1946 Nešverova

Podle starého názvu místní polní tratě.

1918 K nivkám (Flurgasse)

1939 Flurgasse – K nivkám

1945 K nivkám

1946 Nivky

Podle polohy ulice, která obtáčí líšeňské sídliště nazývané také Nová Líšeň.

1918 Samoty č. 1807, 1762

1978 třída Vítězného února + Samoty č. 1807, 1762

1990 Novolíšeňská

 

O

Podle osady Obce, dnes součásti Ochoze u Brna, nedaleko Líšně.

1907 Mlýnská (Mühlgasse)

1939 Mühlgasse – Mlýnská

1945 Mlýnská

1946 Obecká

Podle obce Ochozu u Brna ležící severně od Líšně.

1919 Václavská (Wenzelgasse)

1939 Wenzelgasse – Václavská

1945 Václavská

1946 Ochozská

Jaroslav Ondráček (1884–1941), líšeňský starosta, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji KSČ.

1884 Dlouhá + Mariánské údolí (Lange Gasse + Mariental)

1920 Wilsonova + Mariánské údolí (Wilsongasse + Marientál)

1939 Lange Gasse + Mariental – Dlouhá + Mariánské údolí

1945 Dlouhá + Mariánské údolí

1946 Ondráčkova + Mariánské údolí

1967 Ondráčkova

Josef Otisk (1911-1986), příslušník čs. zahraniční armády za II. světové války, parašutista, velitel skupiny WOLFRAM vysazené z Velké Británie, nositel řady vyznamenání za statečnost. Komunistickým režimem degradován a perzekuován.

Vznik ulice: 11.9.1997

 

P

Podle jarní květiny podbělu, která se v hojném počtu vyskytuje v přírodním okolí.

Vznik ulice: 14. 5. 1998

Podle polohy ulice pod starou lesní cestou do Mariánského údolí.

1974 Staré zámky

1991 Pod cestou

Podle polohy ulice na úpatí svahu návrší zv. Kostelíček.

1884 Podhorní (Unterm Berg)

1939 Unterm Berg – Podhorní

1945 Podhorní

Podle polohy ulice pod zalesněným kopcem zv. Kostelíček.

1948 Záleského

1994 Podlesná

Podle směru ulice do sousední obce Podolí.

1925 U mlýnů (Bei den Mühlen)

1939 Bei den Mühlen – U mlýnů

1945 U mlýnů

1946 Podolská

Tomáš Podruh (1896-1942), podplukovník čs. armády, účastník II. odboje ve skupině generála Všetičky, velitel kraje Brno-město, popraven v Berlíně. V roce 1947 povýšen – plukovník in memoriam.

Vznik ulice: 11.9.1997

František Pohanka (1902–1942), líšeňský občan, člen KSČ, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v odboji.

 před 1884 Panská (Herregasse)

1884 Belcrediho (Belcredigasse)

1939 Belcredigasse – Belcrediho

1945 Belcrediho

1951 Pohankova

František Poláček (1901–1975), líšeňský lékař, sociální pracovník, funkcionář ČsČk, autor řady osvětových zdravotnických akcí, známý svým statečným postojem v době nacistické okupace.

1978 Štětkova

1991 Poláčkova

Jaroslav Poledník (1920–1941), důstojník čs. letectva, líšeňský rodák, padlý v bitvě o Anglii
a povýšený v r. 1991 do hodnosti podplukovníka in memoriam.

1884 Ráj (Paradiesgasse)

1918 Legionářská (Legionärengasse)

1939 Paradiesgasse - Ráj

1945 Ráj

1948 Poledníkova

Jan Popelák (1920–1942), líšeňský rodák, člen KSČ a funkcionář proletářské tělovýchovy, umučený nacisty pro účast v odboji.

 1978 Popelákova

Ondřej Poslušný (1914–1943), židenický rodák, účastník II. odboje jako vojín čs. armádního sboru ve Francii, poté letec-poručík, pilot 312. perutě v Anglii. Padl nad Francií. V roce 1991 povýšen – plukovník in memoriam.

 1997 Poslušného

Prokop Veliký (†1434), husitský vojevůdce, politik a ideolog.

1919 Prokopa Velikého (Prokop-Veliký-Gasse)

1939 Prokop-Veliký-Gasse – Prokopa Velikého

1945 Prokopa Velikého

Vincenc Puchýř (1902–1942), zakládající člen KSČ, aktívní funkcionář FDTJ, umučený nacisty pro účast v odboji.

 1978 Puchýřova

 

R

Podle někdejšího charakteru půdy v lokalitě ulice.

 1923 Moorgrunty (Moorgrund)

1939 Moorgrund – Moorgrunty

1945 Moorgrunty

1946 Rašelinová

1978 Rašelinová + Hrazdirova

1991 Rašelinová

Richard Knos (1899–1941), líšeňský dělník, člen KSČ, popravený nacisty v Kaunicových kolejích pro účast v odboji.

 1956 Richarda Knose

František Rotrekl (1888–1954), zakládající člen a funkcionář KSČ, poslanec a veřejný pracovník, vězněný nacisty pro účast v odboji.

 1978 Rotreklova

Podle charakteru a polohy ulice rovnoběžně s hlavní obvodovou komunikací.

 1995 Rovnoběžná

 

Ř

Podle starého zeměpisného názvu celého údolí toku Říčky.

1918 Samota Muchova bouda č. 1431

1991 Říčky

 

S

Název připomíná někdejší místní výrobu potaše – salajky.

1884 Salajní (Salajka-Gasse)

1939 Salajka-Gasse – Salajní

1945 Salajní

Pozn.: V roce 1921 se pro tuto ulici objevuje název Hybešova, ale ten mizí kolem roku 1938.

Podle charakteru roztroušené zástavby lokality.

1918 Samoty (Einzelhöfe)

1939 Einzelhöfe – Samoty

1945 Samoty

Stanislav Sedláček (1903–1941), líšeňský rodák, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v komunistickém odboji.

1948 Sedláčkova (pův. u ulice Klicperovy, zrušena 1997)

1997 Sedláčkova (název přenesen ze zrušené ulice na dnešní místo)

Josef Scheiner (1861–1932), český veřejný pracovník, starosta Čs. obce sokolské, žák M. Tyrše, teoretik a propagátor sokolských myšlenek.

1935 Tyršova (Tyršgasse)

1939 Tyršgasse – Tyršova

1942 Neue Gasse – Nová

1945 Nová

1946 Scheinerova

Podle jílovité konsistence půdy v okolí ulice.

1923 Slíny (Lehmgruben)

1939  Lehmgruben – Slíny

1945  Slíny

Podle starého názvu místní polní tratě.

 1974 Staré zámky

Josef Strnad (1865–1929), zakládající člen KSČ i DTJ Lassale, předseda Svazu proletářských bezvěrců a funkcionář FDTJ.

Změna honorifikační dedikace názvu ulice Strnadovy, nyní:

Po Antonínu Strnadovi, 1907-1943, aktivním účastníku národního odboje za II. světové války. Za činnost v organizaci „Obrana národa“ byl Antonín Strnad v r. 1939 zatčen gestapem a v r. 1943 popraven. Prezident republiky udělil Antonínu Strnadovi in memoriam v r. 1946 vyznamenání „Čs.válečný kříž 1939“. Ministr vnitra téhož roku „Pamětní odznak druhého národního odboje“. Jeho jméno uvádí i pamětní deska umístěná v budově České pojišťovny, a. s., Brno, Moravské náměstí.

Schváleno: 21. 12. 2004

1978 Strnadova

Podle někdejší střelnice v nedalekém lomu.

1919      Střelnice + Samoty (Schiess-Stätte + Einöde)

1939      Schiess-Stätte + Einöde – Střelnice + Samoty

1945      Střelnice + Samoty č. 1655, 2439, 683, I.

1991      Střelnice

Rudolf Svánovský (1895–1941), líšeňský rodák, zakládající člen KSČ a FDTJ na Brněnsku, popravený v Kounicových kolejích nacisty pro účast v odboji KSČ.

 1978 Svánovského

Viktor Synek (1903–1942), funkcionář Rudých odborů a Komsomolu, člen I. ilegálního ÚV KSČ, popravený nacisty pro účast v komunistickém odboji.

 1978  Synkova

 

Š

Martin Ševela (1898–1945), administrátor Lidových novin, člen Čs. strany lidové, umučený nacisty pro účast v odboji a vyznamenaný čs. válečným křížem in memoriam.

 1978 Ševelova

František Šilar (1887–1931), líšeňský občan, který se zasloužil o rozvoj obce a její společenský život.

1938 Šilarova (Šilargasse)

1939      Šilargasse – Šilarova

1945      Šilarova

Matěj Anastasius Šimáček (1860–1913), český spisovatel a publicista.

před 1884 Příhony

1884      Budín (Budin)

1938      Jiráskova (Jirásekgasse)

1939      Jirásekgasse – Jiráskova

1945      Jiráskova

1946      Šimáčkova

Antonín Štefáček (1896–1942), zedník, člen KSČ, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v komunistickém odboji.

1978 Štefáčkova

Tomáš Štítný ze Štítného (asi 1333–1405), český náboženský myslitel, filozof a spisovatel.

1935      Husova (Husgasse)

1939      Husgasse – Husova

1945      Husova

1946      Štítného

 

T

Jaroslav Trnka (1911–1941), líšeňský rodák, dělník, člen a funkcionář KSČ, umučený nacisty v koncentračním táboře pro účast v komunistickém odboji.

1884 Brněnská (Brünner Gasse)

1939 Brünner Gasse – Brněnská

1945 Brněnská

1946 Hoškova

1967 Trnkova

 

V

František Jan Vavák (1741–1816), rychtář v Milčicích, český písmák, kronikář a národní buditel.

1919 Sušilova (Sušilgasse)

1939 Sušilgasse – Sušilova

1945 Sušilova

1946 Vavákova

Podle nedaleké obce Velatic.

1919 Nad kapličkou (Ob der Kapelle)

1939 Ob der Kapelle – Nad kapličkou

1945 Nad kapličkou

1946 Velatická

Podle starého názvu býv. zájezdního hostince Klajdovky umístěného na vyšším návrší nad Líšní.

1989 Velká Klajdovka (pův. v katastru Židenice)

1995 Velká Klajdovka (název přenesen na ulici v katastru Líšeň)

Rudolf Vlk (1908–1943), železničář brněnského nádraží, aktivní účastník II. odboje ve skupině Obrana národa, popraven nacisty.

František Vlk (1896–1972), zakládající člen KSČ a FDTJ, pokladník KSČ v Brně-Kr. Poli, účastník ilegální práce, po r. 1945 první předseda ROH v Králopolské strojírně a funkcionář KSČ.

1978 Vlkova (po Františku Vlkovi)

1991 Vlkova (po Rudolfu Vlkovi)

 

W

Zikmund Winter (1846–1912), český historik a spisovatel.

1938 Stojanova (Stojangasse)

1939 Stojangasse – Stojanova

1945 Stojanova

1946 Wintrova

 

Z

Podle charakteru ulice.

1884 Zahradní (Gartengasse)

1939 Gartengasse – Zahradní

1945 Zahradní

1948 Zahradní + Marie Uherkové

1974 Zahradní

Podle polohy ulice za budovami pův. kláštera sester.