Myslím si, že se nezmýlím, když řeknu, že právě zeleň je to, co nám zpříjemňuje ovzduší a život, chrání nás i všechny živé tvory před přehříváním organizmu v důsledku zvýšeného slunečního záření v posledních letech, ale na druhé straně chrání i půdní pokryv před nadměrným vysycháním, zkrátka pomáhá zadržet vodu, která se stává nesmírně důležitou a jako k takové bychom se k ní měli i chovat. Nejsou to jenom stromy, jsou to i keře a trávníky, které k zeleni patří a všechna tato zeleň si zaslouží maximální péči a naši pozornost. A jako nejvíce viditelné složce zeleně s námi tu žijící, stromům a keřům, bych se chtěl nyní věnovat.
Sídliště Nová Líšeň bylo v 1 etapě výstavby založeno na pozemcích, kterým jak si starší obyvatelé budou možná pamatovat říkalo „Písky“ nebo taky „Na pískách“. Ten název vznikl z toho, že zde byla půda hodně písčitá, propustná, bylo tu i několik malých pískoven, kde se povrchovým způsobem těžil stavební písek, který si v minulosti potom našel uplatnění při stavbách zejména líšeňských domů. A typu půdy a i tomu, že zde byla jen malá vrstva zeminy, pod kterou se nacházel buď písek nebo vápencová skála, tedy málo úrodná půda, se museli sedláci podřídit. Myslím si, že tato „stará moudra“ je dobré si připomenout a respektovat i při aktuální nové výsadbě krajiny, pokud chceme, aby zeleň měla vytrvalou životnost a dlouho nás svojí společností těšila.
Proto, že se necítím být odborníkem přes všechno, dovolil jsem si oslovit a požádat o názor na stav stromů a keřů, které nás v Líšni obklopují, opravdu zkušenou odbornici na zeleň, paní Ing. Vendulu Markevičovou. Tak jako mne tak i vás bude jistě zajímat, co udělat pro zachování zelené stromové vegetace v době, kdy odborníci předpovídají klimatické změny a především oteplování.
Zde si Vám dovoluji předložit bez úprav a se svolením autorky zprávu paní Ing. Markevičové:
V červnu 2023 proběhla revize všech výsadeb realizovaných v rámci akce Systémová úprava vegetace v Brně – Líšni. Výsadby probíhaly ve dvou etapách v letech 2017 a 2018 a celkově bylo vysazeno 1 047 ks alejových stromů. Při revizi bylo zjištěno, že je třeba nahradit 91 ks stromů, 59 ks stromů bylo na základě zhoršeného zdravotního stavu vytipováno ke zvýšené kontrole a u části z nich lze v budoucnu předpokládat také nutnost výměny. U 8 ks stromů byla navržena obnova kotvení.
Většina stromů byla suchá z důvodu nevhodných stanovištních podmínek, které souvisejí především s extrémně teplým počasím, malým množstvím srážek a nedostatečnou vrstvou prokořenitelného prostoru. Dalším zjištěným důvodem bylo fatální poškození kmene při pokosu nebo při vzniku nezahojených mrazových trhlin, případně poničení probíhající stavbou v lokalitě výsadby. Jen u malého množství jedinců bylo identifikováno úmyslné poškození člověkem.
K výraznému prosychání a úhynu stromů docházelo zejména u druhů dub letní a buk lesní. Úhyn těchto druhů nebyl vázán jen na konkrétní lokalitu, ale na celé řešené území, proto doporučujeme jejich náhradu za jiný druh, a to za javor mléč a javor klen. Buky a zejména pak duby se na lokalitě běžně vyskytují z dřívějších výsadeb, avšak lze předpokládat, že dříve byly stromy vysazeny jako menší semenáče, což výrazně zvyšovalo jejich šance dobře se uchytit na lokalitě a zvyknout si na své stanovištní podmínky. Naopak ale byly mnohem náchylnější k provoznímu poškození. Snahou dosadeb bylo navázat na tento sortiment, a však po revizi jsme se rozhodli upustit od této snahy a raději stromy nahradit lépe prosperujícími javory.
Výjimkou je území při ulici Poláčkova, kde bylo při výsadbě těsně pod terénem zjištěno skalnaté podloží a dochází zde tedy k výraznému prosychání nejen druhu dub letní, ale i bříza bělokorá. Oba druhy se pro danou lokalitu jeví jako vhodné, avšak nemají šanci se zde uchytit ve vysazovaných alejových velikostech, které byly předepsány v rámci dotačního programu. Z toho důvodu doporučujeme zachování druhů, avšak požádat o výjimku a nahradit je rostlinou menší velikosti (odrostek 150+), čímž se speciálně u dubu a břízy výrazně zvyšuje pravděpodobnost zdárného ujímaní. Jeden původně navržený alejový strom, bude nahrazen 3 ks odrostků, u kterých se předpokládá cca 40% ujímatelnost. Silnější jedinci, kteří budou náhodně vysazeny na vhodnější místo, si postupně najdou životní prostor i na skále a budou mít větší šanci se zde uchytit.
K výraznému prosychání a úhynu docházelo i u druhů lípa srdčitá a stromový muchovník ´Robin Hill´. U těchto druhů nebylo prosychání celoplošné a týkalo se jen lokalit, kde stromy musejí čelit vyšším teplotám a většímu suchu. Jde o lokality, které se nacházejí na exponovaném JV svahu novolíšeňské rokle, kde v mnohých místech předpokládáme jen menší vrstvu zeminy na rostlé skále, a při obvodovém sídlištním pásu s rozlehlými zpevněnými parkovacími plochami, které se výrazně přehřívají. Na daných lokalitách doporučujeme tyto druhy nahradit vhodnějšími dřevinami lípa velkolistá a střemcha obecná.
Keře vysazené ve skupinách jako doprovodné linie objektů nebo zpevněných ploch, jsou z velké části zapojeny. V mnohých skupinách se neujaly všechny rostliny, ale pokud jde již o zapojené skupiny, dosadby zde nejsou navrženy. Dosadby nejsou navrženy ani v místech, kde je zřejmý živelný výšlap a je zřejmé, že po opětovném vysazení by opět došlo ke zničení rostlin. Naopak v místech, kde došlo k samovolnému úhynu více rostlin vedle sebe a skupina zde není zapojena, dosadby navrženy jsou.
Solitérní keře navržené ve svazích a v částech s nižší intenzitou údržby jsou dnes na mnohých místech součástí hustého porostu a nelze tedy identifikovat přesné množství kusů.
Na lokalitách s intenzivnější údržbou a zejména pak v předprostorech domů se mnohé ze solitérních keřů neujaly. Nelze přesně identifikovat, zda byly zcizeny, poškozeny při údržbě nebo se zde neujaly, přesto lze konstatovat, že se některým druhům daří výrazně lépe. Navržené náhradní výsadby reflektují sortiment, který zde lépe prospívá.
Město dnes není ideálním životním prostorem pro velké množství rostlin. V podmínkách dotace bylo vysadit zejména domácí druhy dřevin a stromy vysazovat jako alejové, tedy s již zapěstovaným nasazením koruny a ve velikosti, která je z hlediska provozu sídliště dostatečně odolná. Na druhou stranu se často diskutuje, zda není vhodnější vysazovat nepůvodní druhy, které jsou však odolnější vůči extrémním klimatickým podmínkám města, či menší rostliny. Neexistuje ideální řešení, přesto je snahou přistoupit k náhradním výsadbám tak, aby všechny rostliny měly co největší šanci se na lokalitě úspěšně uchytit, dorůst zde dobrých velikostí a dlouhodobě zde působit.
Tolik zpráva. Autorka Ing. arch. Vendula Markevičová Ph.D. Akademická pracovnice – odborná asistentka - Ústav zahradní a krajinářské architektury.
Já jsem přesvědčený, že pro obnovu zeleně ÚMČ Brno-Líšeň vynaložené finanční prostředky jsou investicí nás všech občanů Líšně a jako k takové bychom se k nově vysazeným stromům a keřům měli i chovat. Proto, že se voda stává stále vzácnější je správná cesta a program využívání tzv. „šedé“ vody, tedy vody, která odchází z koupelen (pozor nikoliv z WC) a vody zachycené dešťovými svody. Tato voda dosud zatěžovala ČOV v Modřicích a dále pak pokračovala z našeho území pryč. Nyní při pokračující regeneraci bytového fondu se již připravuje zabudování retenčních nádrží u domů, kde se bude „šedá “ voda zadržovat a následně využívat k závlahám okolní půdy.
Na závěr ještě připomenu, že se obnovuje myšlenka možnosti adopce okrasných záhonů a je tedy možné se na zkrášlení životního prostředí a okolí svého bydliště vlastním přispěním podílet. Tím vlastním přispěním myslím péči o vysazené záhony, materiál pro výsadbu a samotné vysazení zajistí ÚMČ.
Jan Skotal