Letošní léto bylo jedním z nejsušších a nejteplejších za dobu, za kterou se provádí měření klimatických jevů. Horkem jsme trpěli všichni. Velmi strastiplné bylo toto počasí pro vegetaci – trávníky zežloutly a uschla spousta stromů. Velmi utrpěla nová výsadba stromů podél ulic Jedovnická a Novolíšeňská.
Je možné se na podobné extrémy připravit? Je možné udělat preventivní opatření?
V České republice máme jediný zdroj vody. A tím jsou srážky. Ve volné krajině se srážky vsakují do půdy, stávají se podzemní vodou, která v době sucha teče koryty toků a také představuje zdroj vody pro vegetaci. V městech jsou srážky „obtěžující“ a tak jsou kanalizací urychleně odváděny pryč. Tento koncept se se vzrůstající zastavěností a extremitou počasí ukazuje jako neudržitelný. V Německu (i v dalších zemích s podobným klimatem) se uplatňuje koncept „hospodaření se srážkovými vodami“. Ten spočívá v maximalizaci zadržení srážky v místě, kde vznikla. Tento koncept „kopíruje“ tisíciletími ověřené zkušenosti, které uplatňovali již starověcí obyvatelé na Blízkém Východě a naši prarodiče třeba na Jižní Moravě.
Co to v praxi znamená?
Pokud spadne déšť na pevný povrch – střechu, chodník, parkoviště – neodteče „bez užitku“ kanalizací, ale je buď zachycen, nebo je vodě umožněno se vsáknout do horninového prostředí, nebo se vypařit (výpar je základní složkou hydrologického cyklu). Další možností je změnit nepropustný povrch na propustný – plechovou střechu nahradit „zelenou“ (vegetační) střechou, asfalt je nahrazen zatravňovacími dlaždicemi. Koncept hospodaření se srážkovými vodami přispívá zadržením vody v místě dopadu na zemský povrch ke zlepšení klimatu i ke snížení rizika povodní. To že zůstane srážka na místě, nám ale pomůže všem. Bude se méně prášit, vlhčí vzduch je příjemnější na dýchání, tráva bude zelenější a nebudou usychat stromy.
Co je tedy možné udělat pro zadržení vody?
U rodinných domů je to jednoduché – stačí si opatřit vhodnou nádobu nebo vybudovat jímku na zachycení dešťové vody a tuto vodu využít jako vodu užitkovou nebo vodu na závlahy. V sídlišti je to složitější. Přesto jsou relativně jednoduchá opatření, která umožní dešťovou vodu smysluplně využít. Jedním z jednoduchých opatření je „dovolit“ vodě z chodníků natéct na trávníky nebo do mělkých průlehů, kde se vsákne. Totéž platí i o vodě ze střech. V Líšni jsou rozsáhlé zatravněné plochy, které to umožňují. Samozřejmě je nutné zohlednit riziko eroze svahů nebo riziko natečení vody do sklepů. Je tedy nutná spolupráce s odborníky.
Uplatnění konceptu hospodaření se srážkovými vodami je jednou z možností jak zlepšit životní prostředí v Líšni a Komise pro životní prostředí a veřejný prostor se této problematice bude dlouhodobě věnovat.
RNDr. Jitka Novotná