Člověk a společnost – jak to vidí Jiřina Šiklová
Občanská společnost – velké téma sociálních věd, se stalo středem zájmu i v programu SaVIO. A protože jistě nemá smysl troškařit a plazit se nesměle po zemi, rozhodli jsme se uctít toto velké téma neméně velkou osobností – ANO… svérázně „pitbulovitou“, kousavou, ale lidsky vřelou - Jiřinou Šiklovou J.
PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. je přední českou socioložkou, její intelektuální zájem kolem tematiky občanské společnosti dlouhá léta nenasytně krouží jako hladový sup nad oslabeným mládětem. Česká občanská společnost je i po více než 23 letech po pádu komunismu v mnoha ohledech také takové malé, stále čerstvě narozené mládě, které se opatrně staví na vlastní nohy. Ptáte se, jaká je jeho perspektiva? Uhyne, nebo se stane silným? J. Jednoznačnou odpověď nehledejte, neexistuje a jistě jinezná ani Jiřina Šiklová.
Co ale vůbec znamená občanská společnost? Proč je tak důležitá? Občanská společnost je souhrn vztahů mezi jedinci, které jsou nezávislé na státu, resp. nejsou státem definované. Spadají zde nejrůznější občanská hnutí, neziskové organizace a prakticky vše, kde se jedinci střetávají a komunikují, sdílí a tříbí si názory, vytvářejí nové hodnoty a uvažují o obecném dobru. Klíčová je zejména angažovanost, zájem v protikladu ke lhostejnosti a apatii. Ne nadarmo velicí teoretikové nedemokratických režimů H. Arendtová či Giovanni Sartori pojímali společenský nezájem a apatii k veřejnému dění jako jeden ze základních předpokladů pro vznik nedemokratické formy vlády.
Angažovaná společnost se vyznačuje vysokou mírou důvěry v mezilidských vztazích, obecným zájmem o druhé a ochotou zapojit se v situacích, kdy dochází k odklonu od určité koncepce dobra. V tomto ohledu má občanská společnost nezastupitelné postavení, neboť může kontrolovat negativní dopady politiky státu, politických stran a poukazovat na věci, které jsou špatně. Odpovědnost nelze nechat na politických stranách a státních institucích, neboť ji velice rády přijmou, ovšem nerady se jí vzdávají. Chtějí mít monopol na rozhodování o tom, co je předmětem obecného zájmu, případně nechají rozhodování na všemocné a „inteligentní“ ruce trhu (z pohledu expresidenta Klause ideální model). Demokracie však žádá více než jen souhrn formálních institucionálních podmínek, což dokazují nepovedené pokusy o okopírování demokratického modelu do zemí bez potřebné politické kultury a občanské společnosti (prakticky veškeré země tzv. arabského jara). Jistě by se o této tematice dalo zabíhat do více rovin. To by však bylo s ohledem na znalosti našeho hosta zcela zbytečné, inspirující průběh z přednášky Jiřiny Šiklové totiž naleznete na stránkách Saleska v sekci ke stažení.
Mgr. Petr Maliňák