I když řez dřevin se všemi metodami a důsledky nelze popsat v jediném článku, chtěl bych zde nastínit hlavní zásady, kterými se chce městská část řídit ve veřejném prostoru, a možná inspirovat i vlastníky soukromých zahrad. Určitě odborná literatura a mnohaletá praxe může obsáhnout mnohé vlivy řezu dřevin na jejich vzhled, růst, kvetení, plodnost a dokonce i jejich životnost. Velmi důležitá je profesionalita, vnímavost a cit člověka, který řez provádí a samozřejmě druh dřeviny, která je řezem upravována a za jakým účelem se řez provádí. Dbát musíme především na to, že každá dřevina je živý organismus.
Řezem ovlivňujeme růst, následný vývoj habitu, násadu květů i plodů dřevin. Důležité, ale opomíjené je i kvalitní ošetření ran a hlavně estetický vzhled dřevin po řezu. Neměly by vznikat torza a košťata. Ve své podstatě se řez ovocných i okrasných dřevin provádí podobně. U ovocných dřevin dbáme na větší prosvětlení koruny z důvodu oslunění plodů a udržení přirozené nosnosti koruny.
U okrasných dřevin nám jde hlavně o zachování zdravého růstu, pěkného vzhledu, bohaté násady květů a u některých dřevin i krásu plodů. Řez dřevin můžeme rozdělit na výchovný, udržovací a zmlazovací.
Výchovný řez bychom měli provádět alespoň 4 následné roky po výsadbě, udržovací průběžně a zmlazovací pouze v období evidentního stárnutí keře, snížení kvetení. U okrasných stromů, jejichž životnost je různá, doporučuji u dlouhověkých dřevin řez omezit pouze na odstraňování nemocných a proschlých větví. Každý zásah do koruny nabourává přirozený a geneticky daný tvar a texturu koruny.
Doba řezu závisí na druhu dřeviny, ale také na efektu, kterého chceme řezem dosáhnout. Někdy je u okrasných dřevin (a snad i užitkových) lepší radikální řešení, tj. vykácení dřeviny a výsadba nové, mladé a kultivarově vhodnější rostliny, než řez, který z rostliny udělá ubohý pahýl. Vždyť nám má dřevina dělat okrasu a radost, ne strašit kolemjdoucí.
Snažíme se neřezat v období na podzim a v zimě, kdy hrozí mrazy pod -10 o C. Nejvhodnější období na řez keřů je tedy konec zimy (lépe v předjaří) a pak po odkvětu koncem jara. Tvarování provádíme v létě. Předjarním řezem podporujeme vegetativní růst a řežeme keře kvetoucí v létě, letním řezem podporujeme násadu květů a plodnost. Čím více řežeme, tím více stromy i keře rostou a méně kvetou a plodí. Je nutné řezem docílit rovnováhy mezi růstem a plodností.
Řezné rány vždy ošetříme štěpařským voskem nebo balzámem, který obsahuje inhibiční látky a fytoncidy, případně vosky, které zabraňují vysychání rány. Nikdy nepoužíváme Luxol a podobné přípravky používané na konzervaci mrtvého dřeva. Také barvy nejsou vhodné.
Při odřezávání větví doporučuji, aby se co nejméně odřezávaly větve s průměrem větším jak 10 cm. Velké rány se špatně hojí a zacelují a jsou bránou houbovým či bakteriálním infekcím. Při řezu nikdy nezanecháváme pahýly a čípky. Řez provedeme nejlépe v místech nejtěsněji u větve či kmene nebo v místech větevního kroužku- Nikdy nepřipustíme vylomení větve. Proto větší větve řežeme alespoň na dvakrát.
U okrasných dřevin dbáme na přirozený tvar koruny, prosvětlujeme méně. Dřeviny kvetoucí časně na jaře řežeme až po odkvětu (Forsythia – zlatý déšť, Syringa – šeřík, Viburnum – kalina apod.) a dřeviny kvetoucí v létě řežeme v předjaří (Buddleia – letní šeřík, Hibiscus syriacus – ibišek syrský, Rosa – růže atd.). Některé dřeviny se snažíme neřezat vůbec (Magnolia – šácholan, Rhododendron – pěnišník, Hammamelis – vilín apod.). Jiné můžeme každým rokem řezat radikálně, tzn těsně u země nebo v korunce na 1 až 2 očka. Jde většinou o keře okrasné barvou kůry mladých větví (Cornus alba – svída bílá, Salix – některé vrby). Zde řežeme na jaře tzv. na hlavu nebo u keřů těsně při zemi, aby barevný efekt větví byl co nejdelší, tj. po celou zimu a část jara. Chceme-li pěstovat dřeviny v přísných geometrických tvarech (koule, kužele, jehlany, krychle), volíme vhodné dřeviny (např. Buxus - zimostráz, Taxus - tis, Pyracantha - hlohyně, Carpinus – habr, Thuja - zeravaj.) Tyto dřeviny jsou také nejvhodnější na tvarované živé ploty. Námi požadovaný tvar dřeviny by měl být jasný již při výsadbě, aby byl zvolený správný druh či přímo kultivar.
Proto mysleme i na budoucnost stromů a keřů, aby nebylo nutné za pár let z nich dělat mrzáčky mnohdy nevzhledným, neodborným a drastickým řezem. Chceme-li kvalitně ošetřovat dřeviny, aby nás plně uspokojovali svým půvabem, musíme si nejenom prostudovat odbornou literaturu, ale také pozorovat jednotlivé druhy, jak rostou a jak na řez reagují. Jsou vhodné také názorné ukázky odborníků, před kterými si můžeme své znalosti vyzkoušet.
Je vhodné při řezu odstupovat od stromu či keře a jednotlivé úkony si rozmýšlet a plánovat zpovzdálí. Tato činnost by neměla být uspěchaná, i když času je stále méně. Řezat musíme s citem, znalostmi a se zásadou dvakrát měř a jednou řež. Protože již jednou uříznutá větev nebo pokácený strom jsou nenahraditelné.
Stačí si povšimnout necitlivých řezů kolem silnic a v ulicích a jak dřeviny na tyto chirurgické zásahy reagují. Mnohdy se těchto zásahů nevzpamatují a hynou. Dejme stromům a keřům profesionální ošetření a ony se nám odmění vším, co pro nás dělají z hlediska estetického, hygienického, mikroklimatického, společenského, užitkového, urbanistického.
Věřím, že se nám tento přístup v Líšni bude dařit a všichni lidé zde budou žít v pěkné, zelené a kvetoucí zahradě.
Ing. Tomáš Foral