Část líšeňské Orlovny se v létě otevře lidem
Téměř hotovo. Už v létě se Líšňáci vydají do Orlovny v nové podobě. Skončí roční rekonstrukce, během níž se část opravované budovy mění v jedno z center společenského života městské části. „V současné době práce postupují podle harmonogramu. Jsou dokončeny vnitřní bourací práce, probíhá sanace vlhkosti, práce na elektrorozvodech, stavba nových příček. Stavební firma už také zvládla udělat nové konstrukce plochých střech stávajících i nových přístavků. Zatím vše nasvědčuje tomu, že termín ukončení a předání stavby na začátku července 2022 bude splněný,“ věří místostarostka Iva Kremitovská. Podle opozice ovšem mohla být budova zrekonstruována levněji a fungovat pro Líšeň lépe.
První nadzemní podlaží Orlovny v novém nabídne podle plánů radnice po otevření kavárnu, v níž bude stálá výstava historie Líšně. „Ostatní univerzální místnosti je možné využívat buď jako jeden velký prostor nebo několik menších. Budou předěleny zvukově izolačními posuvnými stěnami a jejich velikost bude záležet na potřebách nájemce. Samozřejmostí je dostatek sociálních zařízení tak, aby mohly všechny místnosti fungovat nezávisle jedna na druhé,“ popsala Kremitovská.
Zmíněnou část budovy podle ní využijí všichni občané, spolky, kluby. Všichni, kteří projeví zájem. „Také zde bude vybudováno sociální zařízení pro zahradu Orlovny, které bude sloužit po celou dobu otevření zahrady,“ připomněla místostarostka.
Ve druhém nadzemním podlaží vznikají tři klubovny se sociálním zařízením především pro líšeňské spolky pracující s dětmi. „Podkroví bude možné využít zázemí pro spolky, eventuálně jako kancelář nebo pro schůzky menších skupin,“ doplnila Kremitovská.
Na stavebníky při práci čekalo i jedno velké překvapení, které snad využijí i návštěvníci Líšně. „V suterénu kromě stávajících prostor objevili i nový sklep, který byl zřejmě původně postaven jako lednice sloužící pro uskladnění ledu pro chlazení piva. Uvidíme, zda se bude moci využívat třeba pro prostory vinného sklípku. V současné době řešíme statické zajištění,“ prozradila místostarostka.
Jako nejvýhodnější nabídku vysoutěžila radnice na rekonstrukci části B budovy cenu 17,8 milionu korun bez daně. „Jaká bude konečná cena, v tuto chvíli nevíme. Bude záležet na množství víceprací. Ukazuje se, že původní projekt, ve kterém jsme udělali pouze změny v dispozicích místností, nepočítal ve svých rozpočtech se spoustou statických a konstrukčních problémů,“ upozornila místostarostka.
Opozice s podobou oprav spokojená není a trvá na kritice, kterou vyjádřila už před započetím prací. Vadí jí, že nakonec nevzniklo komunitní centrum podle původních plánů. „Budova už mohla být opravena a sloužit veřejnosti. A to za menší peníze, než se děje teď,“ upozornil zastupitel Sousedů z Líšně Ondřej Zendulka.
Už dříve porovnal, že cena oprav celé budovy, tedy včetně části opravované SK Líšeň, se z 31,9 milionu korun zvedla na 46,3 milionu, přičemž městská část zaplatí o dvacet milionů korun více. „Co způsobilo prodražení, těžko říct. Můj osobní názor je, že místostarostka nenaplňovala platná usnesení zastupitelstva, což je přitom jedna z jejích povinností. Pokud se zastupitelstvo k něčemu usnese, ona by to měla vykonat. Jenže nekonala a tak se projekt dostal do fáze, kdy nemohl být realizován. Bylo vydané stavební povolení, byly peníze, vše bylo odsouhlaseno zastupitelstvem. Ale protože místostarostka neprovedla další kroky nutné k realizaci projektu, nastala situace, kdy nemělo cenu začínat, protože by se vše nestihlo tak, aby bylo možné čerpat dotaci,“ myslí si Zendulka.
Místostarostka upozornila, že problém s pomalou přípravou je staršího data. „Nečinnost bohužel spadá už do začátku roku 2018, kdy jsem ještě nebyla místostarostkou. Již tehdy byl pan místostarosta Jaromír Talpa ze strany pracovníků Magistrátu města Brna upozorněn na potřebu vypsání výběrového řízení na dodavatele stavby, aby bylo možné v případě přidělení dotace stihnout termín výstavby. Bohužel k tomu nedošlo, ani nebyla v minulém zastupitelstvu projednána a schválena tehdejší konečná rozpočtová cena opravy budovy. Když jsem po zvolení do funkce opakovaně upozorňovala na všechna rizika, nedostala jsem k nim od pana zastupitele žádné vyjádření. Inicioval svolání zastupitelstva městské části kvůli Orlovně, ale na jednání také nepředložil žádný materiál k projednání. Myslím, že každý, kdo zná Zákon o obcích, ví, že zastupitelstvo a zastupitelé mají svá práva a pokud zastupitelé chtěli projekt realizovat v podobě Komunitního centra tak mi mohli tento konkrétní úkol uložit,“ vzkázala.
Podle zastupitele Zendulky ale navíc panuje nepřehledná situace okolo části, kterou má opravovat SK Líšeň. „Počítá se s dotací od Národní sportovní agentury. Klub o ni žádá už podruhé. První výzva byla zrušena, u druhé zatím agentura stále nezveřejnila výsledky a není jasno, kdy zveřejněny budou. Navíc je problematické, že se sál má opravit jen pro potřeby fotbalistů. Bude v něm povrch z umělé trávy, což snižuje využitelnost pro veřejnost,“ podotkl.
Problém vnímá i místostarostka. Je na straně státního úřadu. „V současné době má rozhodování o přidělení finančních prostředků v programu Regionální sportovní infrastruktura 2020 –2024 skoro roční zpoždění, takže zatím nemůžu říct, kdy bude realizace rekonstrukce,“ připustila.
Nejasnosti jsou podle opozice nejen v případě samotné rekonstrukce, ale i provozu. „Místostarostka nebyla schopná říct, za jakých podmínek bude Orlovna provozována a jaké budou náklady fungování. U původního projektu to bylo známo, byly uzavřeny smlouvy se spolky, které měly v Orlovně působit. Existoval projekt, který popisoval, jak bude celý prostor provozován a jak bude fungovat. Teď místostarostka jedná jen s některými spolky, ne se všemi, které se měly původně zapojit,“ vadí Zendulkovi.
Místostarostka Kremitovská zdůrazňuje, že využití budovy se ponese v duchu původní myšlenky nazvané Otevřená Orlovna. „Předpokládáme, že bude sloužit především všem občanům zejména staré Líšně, kteří zde mohou využívat prostory ke schůzím, zájmovým aktivitám, kroužkům. V neposlední řadě Orlovnu především v dopoledních hodinách využijí i děti z dětských skupin nebo mateřských škol,“ popsala místostarostka.
Kdo chce v Orlovně působit, musí sledovat především radniční vývěsku. „Veškeré prostory budou podle platných pravidel nabízeny formou záměru pronájmu nebo výpůjčky na úřední desce podobně jako v případě Kotlanky nebo Dělnického domu,“ nastínila Kremitovská.
Bývalý místostarosta Talpa loni vyjádřil nespokojenost, že se nerealizuje rekonstrukce celé budovy. Představitelé radnice věří, že to nebylo potřeba. „Část A, která je zkolaudována jako sportovní zařízení, je již mnoho let pronajata SK Líšeň pro sportovní činnost zejména nejmenších sportovců. Klub by také měl realizovat opravu této části. Vzhledem k tomu, že budovy nejsou ve vnitřních prostorách stavebně a dispozičně propojené, je možné rekonstrukci provádět po částech,“ řekla místostarostka Kremitovská.
I kdyby se ze dne na den změnilo vedení Líšně a rozhodovala by opozice, výslednou podobu Orlovny už to moc neovlivní. „Možnost návratu k původnímu plánu už není. Už se nedá nic dělat s tím, že se neopravuje podle projednané dokumentace. Projekt komunitního centra je ztracen. Musíme pracovat s tím, co je na stole a najít kompromis, aby budova byla co nejvíc použitelná pro potřeby obce a spolků. Jedním z prvních kroků by teď mělo být znovu zahájit diskuzi, oslovit opravdu všechny, kdo by měli v Orlovně působit. Vyjasnit podmínky a ujasnit si, zda má vůbec smysl to provozovat,“ vyzval zastupitel Zendulka ze Sousedů v Líšni.
Obyvatelé Líšně jsou především rádi, že se s Orlovnou konečně něco děje. „Hlavně doufám, že se opravdu stihne Orlovna otevřít a bude opravená kvalitně tak, aby ji zase nemuseli za pár týdnů uzavřít. Možnost pronájmů kluboven se mi líbí. Zejména pokud to půjde třeba jen jednorázově. Kavárna určitě místu může také prospět a nějaký útulný vinný sklípek v podzemí by se mi líbil opravdu moc,“ přemýšlel například Martin Pospíšil.
Radek Strnad
