Z historie Líšně
V průběhu měsíce srpna proběhl na okraji líšeňského katastru v trati Hrubé Podsedky nedaleko Podolí archeologický výzkum. Jednalo se o výzkum Archeologického ústavu Akademie věd ČR Brno podpořený Grantovou agenturou České republiky, kterého se zúčastnili archeologové a studenti archeologie z České republiky, Slovenska, Austrálie a Velké Británie.
V průběhu výzkumu byly odkryty pozůstatky sídliště pravěkého člověka z doby asi před 45-43 000 lety. Kultura lidí této doby je nazvána podle lokality v brněnské městské části Bohunice bohunicienem. Přibližně v tomto období do Evropy dorazili první anatomicky moderní lidé, kteří zde zastihli ještě poslední neandrtálce. V půdním sedimentu, který se usadil v průběhu zmíněného období a který se v prostoru lokality dochoval až do dnešní doby, se většinou nacházejí pouze kamenné nástroje. Bohužel nedochovaly téměř žádné kosterní pozůstatky tehdejších obyvatel, takže nevíme, jestli tvůrci těchto nástrojů byli ještě poslední neandrtálci, nebo již první moderní lidé. Většina odborníků se ale v poslední době na základě nepřímých důkazů přiklání spíše k hypotéze, že se jednalo již o anatomicky moderní lidi. Pádným důkazem pro toto tvrzení by mohly být doklady tzv. moderního chování, tedy umělecké nebo ozdobné předměty nalezené na některé z lokalit této doby. Právě v Líšni – Hrubých Podsedkách se archeologům podařilo nalézt ulity třetihorních plžů, které byly na lokalitu přineseny lidmi, snad za účelem výroby náhrdelníků nebo přívěsků z těchto ulit. Pokud by se podařilo doložit přímou souvislost mezi těmito ulitami a nástroji bohunicienu, jednalo by se o nejstarší doklad moderního chování v Evropě. Znamenalo by to, že nejstarší moderní lidé se na své cestě z Předního východu zastavili v místech dnešního Brna, kde zřejmě měli dostatek lovné zvěře a také kamenné suroviny na výrobu štípané industrie v podobě rohovců ze Stránské skály.
Vzhledem ke stáří a významu lokality byl použity velmi precizní výzkumné metody. Sediment byl pomocí špachtlí postupně odebírán ve čtvercích o velikosti 50x50 cm. poloha každého odebraného kbelíku o objemu 12 litrů byla zaměřena, stejně jako všechny nálezy větší než dva centimetry. Nakopaný sediment z kulturní vrstvy byl proplavován na sítech o rozměrech ok 3x3 mm. Díky tomu byly nalezeny i kamenné artefakty menších rozměrů, kousky červeného barviva a ulity třetihorních plžů. K tomu bylo potřeba na lokalitu dopravit větší množství vody, kterou nás na přímluvu starosty zásobovali líšeňští hasiči. Tímto bychom jím rádi poděkovali, bez jejich pomoci by byl výzkum jen velmi těžko realizovatelný.
V dalších měsících budou pokračovat laboratorní analýzy nalezených artefaktů i odebraných uhlíků a vzorků sedimentu. Ve výzkumu přímo na lokalitě se bude pokračovat v příštím roce, kdy bude hlavním cílem rozšíření souboru kamenné štípané industrie pocházející z této lokality.
Ondřej Mlejnek, Petr Škrdla
