Uvědomujeme si, jak důležité je při učení cizímu jazyku poskytovat našim žákům příležitost k jeho využívání. Nejvýznamnějším jazykem dneška je nepochybně angličtina. Podobně jako v loňském roce jsme se proto rozhodli věnovat jeden zářijový týden projektu Edison. Původně jsme počítali s druhým říjnovým týdnem, ale protože by se termín projektu křížil s termínem studijně-poznávacího zájezdu do Anglie, vyjednali jsme s pořádající organizací AIESEC jeho přeložení. Vše probíhalo opravdu hekticky, kvůli státnímu svátku jsme měli k dispozici pouze čtyři dny, od 29. září do 2. října.
Určitě se hodí pro začátek připomenout, v čem projekt spočívá. Jedná se o návštěvu sedmi zahraničních vysokoškolských 
studentů na naší škole. Měli za úkol vést pod dohledem našich zkušených učitelů pět vyučovacích hodin denně. Letos k nám přijeli Hiba z Jordánska, Salma z Tuniska, Sofie z Brazílie, Ting-Ting z Číny (v současnosti studující v Japonsku), Ana z Chorvatska, Eva z Kypru (momentálně žijící v Řecku) a Akram z Iráku (ten nyní studuje v Gruzii medicínu). Národnostní složení našich stážistů bylo opravdu pestré. Žáci měli možnost konfrontovat své znalosti palčivých problémů současného světa, které jsou často velmi pokřiveně prezentovány v našich médiích, s autentickými zkušenostmi našich hostů. Naše děti zjistily, že hluboká víra nemusí být v rozporu s běžným životem. Že věřící člověk může být módním návrhářem, může se zamilovat, prostě mít i všechny starosti a chyby, jež nám jsou jako lidem vlastní.
V úterý se setkali s vedením školy a poté se představili ve školní tělocvičně žákům druhého a poté prvního stupně. Ti nejmenší si je dočista zamilovali. Neustále se na něco ptali, chtěli se pochlubit svými jazykovými znalostmi a cestovatelskými zkušenostmi. Druhá polovina dne a celá středa byly zasvěceny prezentacím stážistů, v nichž jednotlivým třídám druhého stupně vyprávěli o přírodě, historii a kultuře svých zemí. Ve dvojicích pak druhou hodinu ve středu navštívili i třídy našich mladších žáků. Tlumočení pro ně zajišťovaly naše dobře jazykově vybavené asistentky.
Ve čtvrtek pak byli stážisté přiděleni třídám starších žáků a celý den připravovali výzdobu třídy na páteční vyvrcholení zvané Global Village. Také měli nachystat krátké vystoupení se třídou, v níž ten den působili. Někteří ještě s žáky stihli něco ve čtvrtek a pátek uvařit, aby svým svěřencům prezentovali dobroty svých národních kuchyní. Každý, kdo má malé děti, pochopí, že práce v kuchyni není jen vaření samotné, ale i spousta práce s rozdělováním úkolů a jejich kontrolou, ale především starosti s úklidem. Nelze než složit obdiv těm našim paním učitelkám, které měly svoji třídu a stážistu v kuchyňce na starosti.
Představení Global Village vypuklo třetí vyučovací hodinu po generálních zkouškách, jež se ve třídách konaly první dvě hodiny. Během šedesáti minut přestavili stážisté spolu s našimi žáky své domovské země. Všem byl odměnou bouřlivý potlesk diváků. Z celého přestavení byl pořízen videozáznam. Po skončení představení žáci druhého stupně odešli do svých kmenových tříd nachystat stánky, výzdobu, a někteří i malé občerstvení pro děti z prvního stupně, které pod vedením svých neúnavných třídních učitelek putovaly od třídy ke třídě. Starší žáci jim s laskavou dopomocí svých učitelů prezentovali vše, co se o zemi svého stážisty dozvěděli. Když byly ukončeny návštěvy malých dětí, mohli si stánky prohlédnout i starší žáci, i když už na ně nějaký ten mls už nezbyl.
Na podvečer jsme pozvali stážisty a rodiny dětí, které je nezištně po čas projektu ubytovávaly, na slavnostní večeři, kterou se svým kolektivem obětavě a s radostí připravil vedoucí školní kuchyně pan Příborský. Přejeme si, abychom příští rok získaly další rodiny, jež by byly ochotné vzít na týden pod svoji střechu zahraniční hosty v rámci tohoto projektu. Jsme si vědomi, jak náročné je komunikovat s člověkem z odlišné kultury, což je ještě občas zesíleno jazykovou bariérou. Přesto se na naší škole našly dokonce dvě rodiny, které k sobě vzaly hned dva stážisty. Velmi si jich za to vážíme.
Setkání s člověkem z odlišného světa člověka nejen obohacuje, ale konfrontuje ho i s nepříjemnými skutečnostmi. Naši stážisté například těžko chápali, že máme svůj čas doslova rozplánovaný na vteřiny a automaticky předpokládáme, že se tomuto zodpovědnému přístupu k povinnostem přizpůsobí. Že být někde včas je základní ctností Středoevropana. Na druhou stranu si musíme přiznat, že stážisté, kteří na pódiu plakali dojetím, když zpívali píseň, přinášející jim vzpomínky na svou vlast, pohnuli i naším srdcem, jež jsme se naším rozumem bohužel naučili tolik kontrolovat. Není právě tohle cit, kterého bychom měli být také otevřeně schopni? Beze studu, že tohle se prostě nesluší? V tom nám zase mohli být příkladem naši hosté.
Těšíme se, že si budeme moci svoji angličtinu zlepšit i příští rok, tentokrát už ve třetím ročníku projektu Edison. Ono je důležité nejen usilovat o dobré známky a plnit bez reptání všechny úkoly, které před nás učitelé cizích jazyků kladou, ale i prakticky si vyzkoušet schopnost reálně se domluvit ve zkoušce, která se jmenuje Život.
Náš dík patří také všem, kteří celý projekt na naší škole připravovali, učitelům, již si stážisty obětavě vyzvedávali v jejich hlavním stanu a byli jim trpělivě ku pomoci během výuky a navíc dali najevo svoji toleranci, pokud vše nefungovalo vždy tak, jak mělo. Školní kuchyni děkujeme za přípravu kvalitních svačin a obědů podle všech pravidel zdravé stravy a samozřejmě vyslovujeme uznání všem našim žákům, kteří pochopili, jak velkou příležitost pro zlepšení angličtiny pro ně projekt Edison představuje. Edison 2015 je mrtev, ať žije Edison 2016 -cel-