Opět se mi dostalo na pracovní stůl několik dalších žádostí nájemců bytových jednotek v bytových domech ve vlastnictví statutárního města Brna nacházejících se na území městské části Brno-Líšeň o prodej bytů do osobního vlastnictví.
Když pominu skutečnost, že tyto žádosti mají být adresovány z logiky vlastnictví bytových domů jinému adresátovi, tedy Statutárnímu městu Brnu. Musel jsem se zamyslet nad smyslem, podstatou a souvisejícími zákonnými okolnostmi takto formulovaných žádostí. Podotýkám, že všechny žádosti byly naprosto textově i formátově shodné, pouze s jinými podpisy na přiložených arších. Proto jsem usoudil, že se jedná o aktivitu jedné osoby, popřípadě úzké skupiny osob, která tento zájem formulovala a nájemníkům předložila. Po několika mých telefonických dotazech na uvedené kontaktní osoby jsem bohužel zjistil, že je informovanost dotčených občanů o celé situaci naprosto nedostatečná a matoucí.
Zastupitelům zákon ukládá povinnost při správě obecního majetku:
- využívat majetek účelně a hospodárně;
- pečovat o zachování a rozvoj majetku, chránit majetek před zničením, poškozením, odcizením, zneužitím a neoprávněnými zásahy;
- prodávat majetek za cenu v místě a čase obvyklou
- pečovat o všestranný rozvoj celého území a o potřeby svých občanů a vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče dostatečně vhodným, místním poměrům a zvyklostem přiměřeným způsobem.
Jedna z nejdůležitějších podmínek a povinností při správě a prodeji nemovitého majetku je zakotvena v § 39, odstavec 2, zákona o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ten ukládá povinnost ocenit majetek v aktuální hodnotě a za tuto cenu může být nemovitý majetek prodán. Pokud je tato povinnost porušena jedná se o trestný čin – (viz rámeček).
Z výše uvedeného plyne, že privatizace je možná, pokud je důvodná, ale především bych chtěl upozornit, že jakýkoli prodej nemovitého majetku, tedy privatizace, se bude odvíjet od reálné ceny nemovitostí. Dle platných zákonů není možnost prodávat majetek pod cenou. Myslím, že je podstatné ptát se na podmínky privatizace těch, kteří vám ji slibují. Proto jsem zadal zpracování posudku kupní ceny jednoho z bytových domů soudním znalcem, abych v zájmu nás všech zjistil reálnou cenu prodeje obecního majetku a zabránil spekulantům poškodit zájmy obce a především občanů Líšně. Posudek bude zveřejněn na webových stránkách radnice. Považuji za mou povinnost zjistit podmínky případné privatizace, abych předešel rozvratu obecního majetku a finanční zátěži nájemníků, které budou s prodejem spjaté, aby byty neskončily v majetku třetích osob.
Nejenom z vlastního profesního zájmu, ale i s ohledem na tyto žádosti jsem měl v uplynulých dnech možnost konzultace se soudcem Nejvyššího soudu České republiky, panem JUDr. Františkem Púrou, který je odborníkem na oblast „Trestní odpovědnost osob jednajících při výkonu územní samosprávy a místní správy. Mimo jiné jsme v rozhovoru narazili i na téma schválení prodeje nemovitého majetku obce za podstatně nižší kupní cenu, než jaká byla v daném místě a čase obvyklá, který schválilo zastupitelstvo obce. Jednotlivý zastupitelé dané obce, kteří pro tento prodej hlasovali, byli obžalováni z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku (viz text v rámečku).
Nejen s ohledem na popsané případy, ale především s ohledem na zásady správného hospodaření se svěřeným majetkem je nutno zvážit a uvést všechny okolnosti, které s případným prodejem obecního majetku, kterým bezesporu jsou i bytové domy, souvisejí.
Je nutné objektivně zvážit a posoudit ekonomický, politický, legislativní i sociální dopad prodeje na konkrétní územně samosprávný celek.
Dále musím uvést v souvislosti s konkrétními bytovými domy neopomenutelnou skutečnost, že domy není možné prodat v souvislosti s úvěrem na regeneraci do roku 2014, domy s nástavbami až do roku 2019, respektive 2021.
V neposlední řadě musí být nájemníci objektivně informováni o následných potřebách, okolnostech, ale i úskalích a finanční i organizační náročnosti udržování a provozu bytových domů.
Někteří občané Líšně, zejména ti, kteří nebydlí v obecních bytech, mohou mít výhrady k probíhající modernizaci, nebo k ostatním investicím do bytových domů. Je třeba však zdůraznit, že obecní domy jsou majetkem celé obce, jejich opravy a investice jsou plně hrazeny z vybraného nájemného a zároveň přináší obci další finanční prostředky, které se používají k rozvoji celé obce. Bez vlastnictví bytových domů bychom nebyli schopni realizovat mnohé investice ve prospěch všech občanů Líšně. Například investice do školství, opravy polikliniky, chodníků a komunikací, údržby zeleně a veřejných prostranství, nebo výstavby nových parkovacích míst.
Břetislav Štefan, starosta
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5Tdo827/2012 „Schválení prodeje majetku obce za podstatně nižší kupní cenu, než jaká byla v daném místě a čase dosažitelná“ Trestný čin: Porušení povinnosti při správě cizího majetku Trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku se mělo dopustit 23 členů zastupitelstva města tím, že hlasovali pro schválení prodeje pozemků ve vlastnictví města, aniž by zohlednili námitky některých zastupitelů vznesené v předchozí diskusi. V té někteří zastupitelé upozornili na neodůvodněně nízkou cenu zejména jednoho z prodávaných pozemků, což měli podepřeno konzultacemi a názory realitních makléřů. Namísto zohlednění vznesených námitek se obvinění zastupitelé raději bez dalšího spolehli na zpochybněné podklady vypracované jedním z odborů magistrátu města, který však běžně nepřipravoval podobné převody a z jehož postupu nebylo zřejmé, zda se někdo vůbec zabýval stanovením ceny v místě a čase obvyklé. Jestliže obvinění jako členové zastupitelstva obce (města) rozhodli na zasedání tohoto vrcholného orgánu obce o schválení prodeje nemovitého majetku obce za podstatně nižší kupní cenu, než jaká byla v daném místě a čase dosažitelná (např. za částku ve výši asi 1 500 000 Kč, ačkoli dosažitelná cena byla asi 5 000 000 Kč), lze v tomto jednání spatřovat porušení povinnosti při opatrování nebo správě cizího majetku vyplývající zejména z ustanovení § 39 odst. 2, § 84 a § 85 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále také „OZř“). Přitom význam rozhodování členů zastupitelstva obce o prodeji nemovitého majetku obce a jejich postavení odůvodňuje i úvahu o tom, že pokud shora uvedeným způsobem porušili povinnost řádně opatrovat nebo spravovat majetek obce, jde o porušení důležité povinnosti ve smyslu § 255a odst. 1 tr. zák., resp. § 221 odst. 1 tr. zákoník. Trestní odpovědnosti každého z členů zastupitelstva obce, který hlasoval pro schválení nevýhodného prodeje nemovitého majetku obce, pak nebrání ani skutečnost, jestliže rozhodoval jako člen kolektivního orgánu obce. Zdroj www.nsoud.cz |