Ve čtvrtek 9. 10. v pravé poledne odzvonilo na Gymnáziu Integra výuce. Ale domů se nešlo. Vyučující i žáci se svorně chopili zahradnického nářadí a aktivně se zapojili do celostátního projektu 72 hodin. Do projektu, který podporuje dobrovolnickou práci a který už několikátým rokem bojuje proti lhostejnosti. Pod heslem „Za Integru krásnější“ jsme zvelebovali zahradu a její bezprostřední okolí. A jak se to žákům líbilo a co všechno dělali? Na to vám odpoví sami…
Martina (kvinta): „Do parády jsem si vzala malý záhonek. Ale o co mě ochudil na velikosti, to mi vynahradil hustotou plevele. Po boji s plevelem jsem záhon okopala a krom části s jahodami zryla.“
Jan (kvarta): „Pracoval jsem na osazování vinohradu sloupky. Vyvrtávali jsme díry do země, do nich jsme zasazovali sloupky.“
Tereza (kvinta): „Jsem ráda, že jsem mohla i přes všechny své alergie pomoct. Našla jsem uplatnění v kuchyni. Připravovaly jsme s holkami pro vyčerpané a hladové pracovníky výborné dorty, které donesli samotní žáci.“
Eliška (prima): „Tahle akce je nejlepší, na které jsem kdy ve škole byla.“
Samuel (tercie): „S klukama jsem přesíval kompost. Bylo to trochu hnusné, samí červi, dokonce jsme narazili na malou myš. Ale práci jsme dokončili.“
Dan (kvarta): „Já měl spolu s Františkem a Petrem službu na kolečku. Celé odpoledne jsme se nezastavili. Já se ještě navíc zúčastnil soutěže o nejlépe nakreslený trabant.“
Anežka (kvarta): „Během natírání pergoly jsme zažili to nejlepší odpoledne v celém školním roce.“
Aneta (oktáva): „Nejlepší věc byla ta, že jsme dostali obří zahradnické nůžky. Úkolem naší skupiny bylo odlesnění skalky (a neporušení vinné révy). Nejvíc jsem ocenila to, že se nakonec nikdo nezranil.“
Jana (prima): „Bylo velice zajímavé sledovat profesory při jiné práci než při učení. Můj otec pomáhal s kácením stromů a za odměnu dostal triko.“
Tereza (kvinta): „Dozvěděla jsem se, že neznám geometrii. Mně s R. profesorka prozíravě vrazila do ruky dva plakáty, izolepu a nůžky a šli jsme lepit. Špatně. Křivě. Na správné dveře špatnou stranou.“
Isabela (prima): „Vytrhávala jsem plevel mezi kameny. Bylo to složité, zvlášť když tam byly bodláky, které měly deseticentimetrové kořeny. Chvíli jsem natírala pergolu a to byla taky docela piplačka.“
Ema (prima): „Na akci 72 hodin jsem hlavně natírala. Někdy jsme se natírali navzájem se sekundány.“
Tobiáš (sekunda): „Naší prací bylo ostříhat některé keře a zbavit se náletových stromků. Asi nejtěžší bylo odstranit přebujelé kořeny.“
Jana (tercie): „Shrabávala jsem listí. Musím říct, že to byla celkem fuška. Po jedné hodině hrabání mě už opravdu bolely ruce.“
Filip (sekunda): „Byl jsem nosičem. Tato práce byla vysilující. Nosil jsem větve, polena a trávu. Nakonec jsem byl tak vyčerpán, že jsem na chvíli usnul v autobuse cestou domů.“
Lukáš (sekunda): „Pracoval jsem u bylinek a odnášel velmi aromatický odpad. Nic moc… Pak jsem uprchl pracovat na svah, tam jsme zápasili s náletovými rostlinami.“
Součástí celé akce byla taky soutěž o nejlepší ovocný koláč. Ochutnávali všichni, ale až po práci, inu, bez práce nejsou koláče.
Asi nebudu přehánět, když napíšu, že všichni si z tohoto dřinou nabitého odpoledne odnesli především dobrý pocit. Dobrý pocit, který je navíc „trvanlivý“ – stačí jen přejít z jedné budovy na druhou a potěšit se pohledem na zahradu.
Mgr. Viktor Merta, vyučující Gymnázia INTEGRA BRNO
