Je tomu deset let, co nejoceňovanější nízkoprahový klub v České republice začal nabízet pomoc mladým lidem, kteří se ocitli v komplikované životní situaci. Za tu dobu prošlo Likusákem Ratolesti Brno více než 3000 klientů. I klub samotný prošel dynamickým vývojem, přečkal stěhování, požár a rozšíření o další pobočku a také sesbíral celou řadu profesních ocenění a vysokých známek při auditech kvality.
Nízkoprahový klub Likusák momentálně sídlí v městské části Líšeň, jeho historie se však začala psát na Vinohradech. S myšlenkou zřízení odpoledního klubu pro děti a mládež, trávící volný čas na ulicích dvou periferních sídlišť, přišli tehdejší místostarosta Vinohrad Jiří Karásek a starostka Líšně Jiřina Belcredi. Po krátkém vyjednávání Ratolest Brno získala od městské části Vinohrady k pronájmu za symbolickou korunu ročně část likusákového objektu, která v minulosti sloužila jako ubytování pro dělníky na stavbě okolních sídlišť – prostor tak dal klubu název.
Budova Likusáku byla v té době ve velmi špatném stavu. Papírové stěny byly vytápěny akumulačkami, ze střechy po dešti i sněhu zatékalo a okna byla napevno přivrtaná. Navzdory návštěvnosti 30 klientů denně zajišťoval chod klubu první rok pouze jeden pracovník, kterému vypomáhali dobrovolníci.
Díky podpoře z Evropské unie se nicméně podařilo navýšit úvazky na čtyři pracovníky a rozjet tak chod klubu naplno. V přímé práci probíhaly služby ve dvou lidech a pomalu se rozjížděla i terénní práce v ulicích. Postupem let pracovníci Likusák a jeho blízké okolí zkultivovali tak, že se z ruiny stalo útulné zázemí pro mladé se zahradou, hřištěm, lesíkem a všudypřítomnou graffiti výzdobou. I tak byly po pěti letech fungování klubu podmínky jeho provozu těžce snesitelné.
Po dlouhém hledání, vyjednávání a rozsáhlých opravách se tedy klub 6. 1. 2009 přesunul do prostoru bývalé kotelny v městské části Brno-Líšeň, nedaleko od původní lokace. Likusák se tak vyměnil za kotelnu, ale název i někteří klienti zůstali. Na konci minulého desetiletí stále více dětí a mladých lidí začalo trávit svůj volný čas v kyberprostoru, pracovníci Likusáku tedy rozšířili terénní služby i o online formu. Děti tak mohou využít rozhovoru, poradenství i získat informace z různých oblastí prostřednictvím hojně využívané sociální sítě Facebook.
Důležitým novodobým milníkem byl rok 2012, ve kterém došlo ke zřízení pobočky terénní práce v lokalitě v Novém Lískovci a postupně i v sousedních lokalitách – Starý Lískovec a Bohunice. V roce 2012 také začali pracovníci chodit do terénu dvakrát měsíčně s pracovníky Společnosti Podané ruce, která poskytuje terénní služby uživatelům návykových látek.
V říjnu 2012 pak začaly být terénní služby poskytovány během obědové pauzy přímo v areálu jednoho brněnského učiliště. Tato potřeba vzešla přímo od vedení školy a úzká spolupráce i v podobě konzultací ohledně prevence sociálně patologických jevů probíhá dodnes.
Za deset let svého působení se tedy Likusák posunul z promrzlé boudy do zcela zrekonstruované kotelny, počet klientů se z padesáti zvýšil na tři sta a z jednoho pracovníka se stalo pracovníků šest. Terén se rozšířil do dalších městských částí a pracovníci tak chodí do sedmi různých lokalit, spolupracují s návaznými službami i školami a s klienty jsou v kontaktu i v online prostoru. Věříme, že tím vším Likusák nekončí, a že před sebou má dalších deset let k tomu, aby se mohl nadále rozvíjet a přizpůsobovat potřebám dětí a mladých lidí v Brně.