Jak už to tak v životě bývá, každý puberťák se čas od času dostane do nějakého průšvihu. Ne každý má ale možnost řešit situaci s rodiči. Nebo se toho prostě „jen” bojí.
Proto bych vám chtěla představit Nízkoprahový klub Likusák (jehož zřizovatelem je organizace Ratolest Brno, z.s.) a přiblížit způsob, jak lidé pracující v této neziskovce pomáhají dospívajícím.
Poněkud těžko uchopitelně nazvané „nízkoprahové zařízení“ je místo, které poskytuje pomoc mladým lidem, když se dostanou do nelehké životní situace, o níž nechtějí s nikým mluvit, ale potřebuji ji řešit. Nízký práh vyjadřuje nejnižší bariéru pro vstup – finanční (služby jsou zdarma), jazykovou, etnickou, náboženskou, docházkovou (není třeba se zapisovat ani pravidelně docházet) i anonymní (klienti nemusí uvádět své jméno, stačí přezdívka). Pro vstup je nutné uvést jen věk a to, zda je příchozí z Brna.
V souladu s ustanovením zákona se nízkoprahová zařízení věnují klientům ve věkovém rozmezí od 6 do 26 let. Každé z těchto zařízení, kterých je v ČR cca 200, si na základě lokality, v níž působí, může v rámci tohoto rozmezí samo vymezit specifickou věkovou skupinu.
Nízkoprahový klub Likusák se do Líšně na Kotlanovu 10 přestěhoval v roce 2008 z Vinohrad. Nabízí služby sociální prevence se zaměřením na mládež ve věku 12 až 26 let v takzvané nevýhodné sociální situaci.
„To znamená, že mladý člověk může přijít s čímkoliv, s čím si neví rady. Lidé, se kterými se potkáváme, mají nejčastěji rozvrácenou nebo nějakým způsobem nefunkční rodinu, něco je tíží, nevycházejí s rodiči, nebo na ně rodiče nemají čas, protože hodně pracují. Jiní klienti během dospívání narazí na nějaký problém, s nímž si sami nevědí rady nebo se ho bojí řešit, dostanou se omylem do průšvihu, což se v dospívání stává, s někým se pohádají nebo jsou třeba přistiženi opilí a jdou za kurátorem. Nebo mají problém ve škole a nedokážou to říct rodičům, protože se stydí nebo si nejsou jistí jejich podporou. Dalším důvodem bývá rozvod rodičů či bezmoc při hledání práce. Při výběru školy, kdy je doma tlačí do něčeho, co vůbec nechtějí dělat, tak se jim snažíme pomoci při volbě přijatelné alternativy. Nebo si nerozumějí s rodiči, nevědí, jak spolu komunikovat. Jsou šikanování ve škole, mají problém s vrstevníky, nemají kamarády a tráví spoustu času online a nejsou moc zdatní v normálním lidském kontaktu,” vysvětluje široký záběr působení vedoucí NK Likusák Mgr. Jan Kopic.
Likusák nabízí tři typy programů: ambulantní, terénní a internetový
Ambulantní: klienti mohou do Likusáku přijít sami a využívat služeb v bezpečném zázemí. „Máme klienty, kteří nás navštěvují dlouhodobě a potřebují podporu ve více aspektech. Jiní přijdou, vyřeší si svůj problém a odejdou, tady je to takový jejich odrazový můstek.“
Terénní: pracovníci Likusáku se každý den od 15 hodin vydávají na vytipovaná místa (v Líšni jich je necelá třicítka) za mladými lidmi, kteří tráví svůj čas venku neorganizovaně, kouří, popíjejí, posedávají na lavičkách. „Snažíme se nejrůznějšími způsoby zaujmout jejich pozornost a nabídnout jim možnost využití zázemí Likusáku. V terénu je to hlavně o situačních věcech, bavíme se o tom, co na ně říkají lide z okolí, jaké mají zkušenosti s policií, proč je dobré po sobě uklízet, že je normální, že někomu mohou vadit. Zároveň zde můžeme probrat vše, stejně jako na klubu,” říká Jan Kopic. V posledních dvou letech zaznamenávají pracovníci Likusáku klesající počty lidí v terénu, je to však způsobené tím, že se přesouvají do centra nebo se uzavírají někam dovnitř.
Likusák má jako jediná organizace tohoto druhu terénní pracovníky, kteří se zaměřují na Líšeň, Vinohrady, Židenice, Slatinu, Nový Lískovec, Starý Lískovec, Bohunice,centrum města a nákupní centra, a to od pondělí do čtvrtka od 15 do 19 hodin.
Náplní dopolední terénní práce je například doprovázení na úřady, vyřizování sociálních dávek, překládání jednání s úřady či pomoc s vytvořením splátkového kalendáře.
Internetový: v dopoledních hodinách jsou všem k dispozici online na FB a Instagramu a odepisují na e-maily. Facebookový profil je zabezpečený tak, aby se klienti mezi sebou navzájem neviděli, takže i zde jsou v anonymitě.
Dveře jsou však otevřené i rodičům, kteří nevědí, jak mluvit se svým dítětem. Máte-li problém v komunikaci se svými dětmi, domluvte si schůzku a snažte se problém řešit.
Jak se lidé o Likusáku dozvědí?
Z webové stránky www.ratolest.cz/nizkoprahovy-klub-likusak/, facebookového profilu, z nástěnky na radnici, od jeho terénních pracovníků při pravidelných obchůzkách. Likusák také spolupracuje se základními školami, kde pořádá přednášky pro žáky 8. a 9. tříd. Jednou týdně jeho pracovníci docházejí do areálu Střední školy strojírenské a elektrotechnické na Trnkově ulici.
„Co nám lidem chybí, je schopnost a ochota aktivně si naslouchat a slyšet se. Zastavit se, zamyslet se nad tím, co mi ten člověk chce říci. Nesoudit, nebýt odborníkem na život toho druhého, protože i když si myslím, že to vím, tak to nevím!“ vyjadřuje Honza Kopic své zkušenosti.
Jak Likusák fungoval během karantény a jaké má plány na prázdniny?
„Od 16.3. jsme museli zavřít klub i přestat poskytovat terénní pomoc. Během této doby jsme byli k dispozici každý den od 10.30 do 19.00 na sociálních sítích (FB + IG) a na telefonu. Většinou jsme poskytovali poradenství ohledně zvládání školy a úkolů, soužití s rodiči a sourozenci a celkově zvládání zákazu vycházení, kdy si klienti potřebovali ujasnit, co můžou a co nemůžou.Ratolesti se také podařilo domluvit se sdružením Česko.Digital a FSSMUNI dar pro čtyři klienty, kteří neměli možnost učit se online. Každý obdržel tablet nebo počítač. Nyní již fungujeme standardně, tedy klub i terén od pondělí do čtvrtka 15.00–19.00.”
„O prázdninách je klub každoročně otevřený jen v pondělí a středu, jsme tedy víc v terénu (ten zůstává stejně: po–čt od 15 do 19). Jedná se o tzv. letní režim, jelikož lidi pobývají více venku. Během prázdnin chceme uspořádat workshop s jedním z našich bývalých klientů, který je sprejer (momentálně zdobí pro E.ON trafostanice v Líšni a okolí). Dále plánujeme další ročník Skate Jamu na rampách v Bohunicích. Pokud nás zase osloví lidé, kteří využívají dirt park v Rokli, že chtějí udělat nějakou akci, rádi jim s tím pomůžeme. Oslovit nás však může kdokoliv, komu je 12-26 let a má nápad na akci pro veřejnost (nebo na cokoliv pro zlepšení veřejného prostoru). V rámci svých možností pomůžeme,” uzavírá Honza Kopic.
Martina Rychtářová
