Není snad jediného Brňana, který by neznal Hády – jednu z nepřehlédnutelných dominant Brna. Kopec s televizním vysílačem na vrcholu a z dálky viditelným rozsáhlým vápencovým lomem, který ukrojil více než polovinou jižního svahu. Těžba vápence výrazně změnila vzhled kopce.
A není snad jediného Líšeňáka, který by alespoň jednou do těchto míst nezavítal. Ať už na procházky, pouštět draky, sledovat z vyhlídky ohňostroje či prostě jen obdivovat neobvyklou krásu tohoto území. Hády zkrátka mají i dnes svoje kouzlo a bohatství.
Po úplném zastavení těžby v roce 1997 přicházela řada developerských či stavebních firem se svými návrhy na využití tohoto území. Výjimkou nebyl ani nápad vytěžené území zavézt zeminou nebo zastavět. Tímto krokem by se nenávratně zničila fauna i flóra, včetně několika desítek ohrožených druhů, které se na tomto území vyskytují. Že je toto místo geologickou, botanickou i zoologickou perlou, pochopili členové ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády (dále jen PSH) už dávno a v roce 2000 založili spolek za účelem ochrany tohoto území.
PSH nejen že těmto destrukčním snahám pomohl zabránit, ale také se díky němu podařilo v okolí lomu vyhlásit další chráněné lokality a obnovit cennou přírodu v celém lomu. Tato organizace o celé území pečuje a snaží se ho co nejvíce zpřístupnit a představit veřejnosti.
Ochrana území
Územní ochrana Hádů je plošně poměrně rozsáhlá. Nacházejí se zde tři zvláště chráněná území o rozloze cca 1 km2 – národní přírodní rezervace Hádecká planinka, přírodní památka Kavky a přírodní památka Velká Klajdovka. Udržovat takové území není lehký úkol a zapojit se určitě mohou i dobrovolníci. PSH tyto lokality pravidelně seče či odstraňuje výmladky náletových dřevin. Tato péče je velice důležitá, protože invazní druhy jako např. trnovník akát či topol kanadský by svou expanzí pomalu ale jistě zlikvidovaly stanoviště chráněných druhů.
Co je to vlastně invazní druh a jak může ohrozit jiné rostliny?
Invazní rostlina je taková, která se v naší přírodě přirozeně nevyskytovala, byla sem v minulosti zavlečena a začala se samovolně v novém prostředí šířit. Například trnovník akát je schopný bez potíží růst i na neúrodných půdách. Celá rostlina kromě květů je jedovatá a do půdy vylučuje látky, které jsou pro ostatní rostliny toxické. Akát tak pomalu ale jistě vyhubí většinu původních rostlin.
Jak může být opuštěný lom, tedy člověkem úplně zničené území, něčím unikátní?
Mnoho rostlin a živočichů může přežít pouze na málo úživných stanovištích. Takové prostředí je však v naší krajině čím dál vzácnější. Bývalý těžební prostor nabízí nové a zcela odlišné prostředí, které řada organismů ochotně zabydluje. Zvolna zarůstající, prosluněné plochy jsou atraktivní pro mnohé druhy bezobratlých. Při troše štěstí zde můžeme potkat třeba kudlanku nábožnou, či malinkého, avšak velmi vzácného červeného pavoučka stepníka rudého. V hromadách klestí nebo kamení nachází svůj nový domov ještěrka zelená či užovka hladká.
Stepník moravský (alias stepník rudý), foto J. Procházka
Jezírka Růženina lomu mají trochu odlišné obyvatele. Poletují zde modrá a rudá šidélka, vážka čtyřskvrnná, v rákosí hnízdí rákosník obecný, svou večerní árií nás upoutá ropucha obecná. Okolní keřové porosty jsou domovem mnoha ptačích druhů, například krutihlava obecného. Z větších savců zde žijí poměrně rozšířené druhy – srnec obecný či liška obecná , přesto je pro městského člověka setkání s nimi vždy nevšedním zážitkem.
Konikles velkokvětý, foto L. Tichý
Naučné stezky
Přírodu nelze uzavřít a izolovat, chceme-li ji efektivně chránit. PSH se proto snaží ji pro obyvatele Brna co nejvíce zpřístupnit. Na Hádech existují už dvě naučné stezky. První NS „Hády a údolí Říčky“ , vznikla už v roce 2002. Má několik variabilních tras o různých délkách. Můžete na ni vyrazit ze čtyř výchozích bodů v dosahu MHD – z konečné tramvají v Obřanech, od líšeňského hřbitova, z Mariánského údolí a z rozcestí nad hotelem Velká Klajdovka. Celkem je na ní 17 zastavení a naučných panelů. Druhá NS „Hádecké lomy a okolí“ byla otevřena teprve nedávno – v listopadu 2014. Tvoří ji okružní trasa v délce 3 km a má celkem 8 zastavení a naučných panelů. Začátek i konec této naučné stezky je u velké brány do prostoru bývalého lomu na Hádech.
Lamy
Dalším výrazným počinem PSH bylo v roce 2011 založení Lamacentra – malého chovu lam alpak v nejspodnější části lomového komplexu, lomu Džungle. Kromě spásání travních porostů mají tato zvířata ještě jednu důležitou funkci: jsou ideálním prostředníkem pro práci s dětmi. V Lamacentru se po celý rok konají ekovýchovné programy pro děti, o víkendech je otevřeno pro širokou veřejnost a pořádají se zde každý měsíc zajímavé akce. Stádo lam alpak se pomalu rozrůstá o další členy, postupně přibyly i čtyři ovečky a v letošním roce se návštěvníci mohou těšit na malé překvapení – další zvířecí obyvatele. Také se od 1. dubna výrazně rozšíří otevírací doba pro veřejnost – bude otevřeno v sobotu a neděli od 10:00 do 18:00 hodin.
Mládě lamy - Ríša, foto E. Řičánková
Všechny akce, podrobnosti k nim či novinky v Lamacentru najdete na www.lamacentrum.cz a na facebooku.
Plánované měsíční akce letošního roku:
19. 4. – komentované stříhání oveček (od 14:00 hodin)
25. 4. – účast na Dni Země
17. 5. – den otevřených dveří v přírodní památce Kavky + zážitkový den v Lamacentru
14. 6. – setkání s přírodou
30. 8. – loučení s létem + lamí křtiny
13. 9. – den otevřených dveří v přírodní památce Kavky + oslava lamích narozenin
10. – 11. 10. – zvířata v novém prostředí
25. 10. – dýňování
15. 11. – lampiony na Hádech
6. 12. – Mikuláš v Lamacentru
Na závěr bychom rádi pozvali všechny čtenáře Líšeňských novin na dobrovolnickou brigádu – úklid celého území od odpadků a černých skládek. Brigáda se koná v neděli 19. 4. od 10:00 hodin. Prosíme všechny dobrovolníky, aby se ohlásili předem na telefonu 608 434 564 kvůli zajištění dostatečného počtu pracovních rukavic a úklidových pomůcek. Všechny brigádníky velice rádi přivítáme!
Stanislava Švédová, ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády
www.pshady.cz