Trvalo několik dnů, než jsem "rozmrzla". Zima nás totiž provázela a dešťové mraky strašily po všechny tři festivalové dny. A protože se téměř všechny produkce konaly venku, užili jsme si povětrnostního živlu dosyta, skoro se dá říct, že se stal nezvaným, avšak významným účinkujícím. A s odstupem času mohu potvrdit, že vlastně až tolik nepokazil. Zřejmě k tomu přispěla i nechladnoucí zelňačka paní Anny, jejíž účinek byl násoben působením česneku přidávaného pilně panem farářem.
A tak se po několika měsících příprav čtvrtého ročníku Líšeň sobě vynaložené úsilí vrátilo v podobě radosti z podařené práce a na to, co jsme prožili, budeme dlouho vzpomínat i právě skrz tu zimu.
O samotném průběhu festivalu nejlépe svědčí videozáznam natočený Stanislavem Karafiátem. A fotky, kterých se také shromáždilo dost (pokud nějaké také máte, můžete také zveřejnit jako komentář k tomuto článku).
Chtěla bych poděkovat především za to, že jsme mohli využít prostory, které také významně přispěly k dobré atmosféře. Děkujeme líšeňské farnosti a panu faráři za přívětivý prostor farního dvora a děkujeme i za historicky první líšeňskou Noc kostelů. Děkujeme Salesku za milé přijetí v klubu Vespod (kde jsme se konečně ohřáli), Úřadu městské části Brno-Líšeň a starostovi Břetislavu Štefanovi za finanční přispění a možnost využít prostory Dělňáku, v němž se konala Národopisná slavnost Františka Svobody, SK Líšeň za poskytnutí hřiště, které bylo svědkem opět "tradičního" výsledku utkání, manželům Süsserovým za místo pro undergroundové odpoledne v Bistru U mlýna. Děkujeme také paní hraběnce i celé rodině Belcredi za to, že jsme si mohli užít krásu zámeckého parku.
Děkujeme všem účinkujícím - divadelníkům, muzikantům, výtvarníkům i sportovcům, kteří přišli pěšky (pokud bydlí za rohem) nebo i přijeli zdaleka a jako hosté přispěli k místnímu dění.
Poděkování patří také všem, kteří festival připravovali a pomáhali i v průběhu jeho konání - bez nich by nebylo nic, jenom ta zima.
A nakonec děkujeme veškerému publiku, které se nezaleklo větru a deště a sdílelo s námi ty podivuhodné tři dny. Pokud je mezi Vámi, kteří čtete tyto řádky, někdo, kdo by chtěl přispět k přípravě příštího ročníku, ať dá o sobě vědět, abychom se mohli sejít i příští rok!
Za občanské sdružení Líšeň sobě
Pavla Dombrovská
