Jaro už je opravdu tady, a to se vším všudy, co k němu neodmyslitelně patří. Pěkné počasí svádí milovníky přírody k regeneraci sil v jejím lůně a ke sledování její přeměny po zimním spánku. Nezáživná zimní šeď je postupně nahrazována rozmanitou barevností. Samotná jarní příroda láká návštěvníky nevšedními zážitky, ale obzvláště v současném období, kdy se zvěř chystá klást mláďata, je nezbytné udržovat v přírodě klid.
Tradiční článek k oslavě měsíce června je tentokrát v netradičním duchu. Je vztažen především k chování některých lidí k přírodě, chování neodpovídající skutečnosti, že člověk je pouze její součástí. Jako v předešlých letech lze mimo jiné připomenout nezodpovědné využívání volného přírodního terénu k adrenalinovému odreagování na čtyřkolkách, terénních motocyklech, horských bicyklech a jiných všemožných hýbadlech. V neposlední řadě je potřeba zmínit i bezohledné chování některých vlastníků psů, kteří své miláčky nechávají volně pobíhat v lesních porostech. Člověk nepochybně do přírody patří, ale není tam sám. Kromě něj jsou nedílnou součástí tolik obdivované krásy i jiní zástupci živočišné říše, bez kterých si přírodu nelze představit.
Na bezohlednost člověka vůči člověku, na různé formy projevů nevšímavosti a na sobeckost a netolerantnost k občanskému soužití jsme si bohužel všichni hrozně rychle zvykli. Slušný návštěvník přírody dodržuje základní pravidla pobytu v lese, tzn. pohybuje se po lesních cestách, nadměrně nehlučí a jinak nenarušuje klid, nezanechává po sobě odpadky a sleduje se zájmem krásu okolí. Postupně však dochází ke vzniku nového fenoménu v podobě bezohledného jednání vůči přírodě. S největší pravděpodobností se tak již brzy nebudeme chodit do přírody kochat její krásou, ale staneme se svědky její devastace. Některým jedincům je totiž zatěžko vměstnat se do mantinelů daných příslušnými zákony a vyhláškami vztahujícími se k ochraně životního prostředí. Vytváří v líšeňských lesích černé skládky, někdy i s předměty spadajícími do kategorie nebezpečného odpadu. S nelibostí musíme konstatovat, že kvůli těmto lidem je pozitivní dojem z návštěvy lesa silně negativně poznamenán. Lesy v okolí Líšně se pomalu ale jistě stávají odkladištěm všeho možného nepotřebného. Pro tyto záměry a snahu chovat se ekologicky byly ale obcemi zřízeny sběrné dvory.
Líšeňští myslivci organizovaní v Myslivecké společnosti Staré Zámky dlouhodobě provádějí na území honitby Líšeň v lesních porostech každoroční likvidaci velkých živelných skládek, včetně následného odvozu posbíraných odpadů do sběrného dvora. Nejinak tomu bylo i v letošním roce, ve kterém jsme vyčistili několik lokalit. Nalezli jsme mimo jiné i jednoduchou stavbu varny drog s použitými injekčními stříkačkami. Po demolici objektu a pečlivém úklidu okolí jsme inkriminovaný materiál odevzdali do rukou Policie ČR.
Přiložené fotografie jsou němým svědkem nezodpovědného úmyslného konání neznámých jedinců překračujících ustanovení příslušných zákonů a předpisů. S ohledem na vysokou nebezpečnost existence živelných skládek různého odpadu se cítíme povinni apelovat na svědomí občanské veřejnosti. Uvědomujme si všichni dlouho známou skutečnost, že např. jeden litr vyjetého oleje dokáže znehodnotit jeden milion litrů pitné vody. O neznámých účincích různých neidentifikovatelných chemikálií ani nemluvě. V souvislosti s výše uvedeným tímto líšeňští myslivci vyzývají všechny návštěvníky přírody, aby při návštěvě lesů věnovali pozornost všem činnostem, které do lesa nepatří, a byli tak včasnými informacemi nápomocni při odhalování vysoce nezodpovědných původců.
Za členy Myslivecké společnosti STARÉ ZÁMKY
Ing. Miroslav Drábek