V pátek 25. dubna si u Památníku obětem 2. světové války na líšeňském hřbitově připomeneme 80. výročí osvobození a vzdáme čest památce padlých.
Boje o Brno probíhaly v rámci Bratislavsko–brněnské operace ve druhé polovině dubna a v některých částech Brna i na začátku května 1945. Útok provedl 2. ukrajinský front pod velením maršála R.J. Malinovského.
23. dubna 1945 v 10:30 se rozezněly salvy sovětských děl a raketometů při snaze zničit první pásmo nepřátelské obrany. Po dělostřelecké a letecké přípravě vyráží do útoku i pěchota. Rozhodujícím dnem se stal 25. duben, kdy byla osvobozena většina předměstí a okrajových částí Brna. Celý den bylo město těžce ostřelováno z děl a raketometů a nad městem se střídal jeden bombardér za druhým. Stále však fungovala protiletecká obrana a nad Brnem a okolí bylo sestřeleno 6 sovětských letadel. Dopoledne první tankové svazky dorazily do Líšně, Obřan, Maloměřic a Židenic. K rudoarmějcům se postupně přidávali i brněnští občané, kteří buď pomáhali se zbraní v ruce, varovali před německými pozicemi a zaminovanými oblastmi nebo pomáhali s orientací a ošetřováním zraněných. 25.duben slavíme jako den osvobození Líšně.
26. dubna bylo dobyto centrum Brna i většina předměstí, proto je i tento den brán jako den osvobození Brna. Během osvobozování Brna přišlo o život na 1 200 Brňanů a necelých 20 000 rudoarmějců a Rumunů z nichž 4 246 přímo v Brně. Přišli také o více než 160 tanků a samohybných děl a přibližně 40 letadel. Němci během obrany Brna ztratili přibližně 7 000 mužů, z nichž 3 000 přímo v Brně, a 83 tanků a 30 letadel.
Ještě večer 26. dubna se ve vysílání moskevského rozhlasu ozvala tato zpráva: „Vojska 2. ukrajinského frontu pokračujíce v útoku, zmocnila se dnes, 26. dubna 1945, důmyslným obchvatným manévrem a čelným útokem velkého průmyslového střediska Československé republiky, města Brna, důležité dopravní křižovatky a silného opěrného bodu německé obrany.“
Válka si však vzala mnohem víc životů. Některé rodáky vzpomíná ve své knize Josef Kučera: „V roce 1941 byli v Kounicových kolejích popraveni Karel Bačovský, Richard Knos, František Kučera a Rudolf Svánovský. V roce 1943 zemřela na Pankráci Josefa Fajmanová. V koncentračních táborech zahynuli Stanislav Bodlák, Karel Hromádka, Antonín Kosík, Eduard Kotulán, František Kučera Josef Leixner, Václav Macháček, Jiří Malina, Jaroslav Ondráček, Jan Pelíšek, Josef Pelíšek, František Pohanka, Albín Pokorný, Jan Popelák, Julius Puchýř, Stanislav Sedláček, Josef Sehnal, Jan Trávníček Jaroslav Trnka a Otto Verner. V zahraničním odboji padli Jindřich Breicetl, Milan Bvodlák a Ladislav Kocourek, kteří se zúčastnili leteckých bitev nad Anglií. Po některých popravených a padlých pojmenovala Líšeň po válce z vděčnosti svoje ulice.“
Všechna tato jména obec zaznamenala na pomníku u hlavní cesty hřbitova za vstupní branou. Zde se sejdeme v pátek 25. dubna ve 14hodin, uctíme památku všech padlých. Budeme rádi, když se k nám připojíte.
Šárka Zemanová, radní pro kulturu (ANO 2011)